Proč Maháprabhu přišel?

Santos – Sao Paolo , Brazílie, ranní procházka 7.1.2016

Proč Maháprabhu přišel?

(Verš) Svarúp Dámodar se zmiňuje o tom, proč Krišna přišel v této Kali-juze v podobě Čaitanji Maháprabhua.

V tomto verši jsou předloženy tři důvody. V krišna-líle se Krišna těšil ze všech rozpoložení v srdcích Vradžavásínů (obyvatel Vradže): šánta, dásja, vátsalja a mádhurja-rasa (líbezný cit).

Avšak Krišna uvažoval, že Nedokázal zcela okusit vznešené emoce Šrímatí Rádhiky, nejzazší úroveň božské lásky.

Krišna přemýšlel: „Jsem Bhagaván, mám mnoho schopností. Je to tak – každý je opojen Mou krásou, Mou vůní. Mé všechno lidi omamuje, ale když Pohlédnu na Šrímatí Rádiku, tehdy jsem naprosto omráčen. Rovněž nemohu ovládnout Svou mysl, hlava se Mi roztočí když jen ucítím sladkou vůni Jejího těla. Tehdy Se nedokáži ovládnout.“

(Verš) Šríla Prabhodananda Sarasvatípád popisuje vůni, která vychází ze šatů Šrímatí Rádhiky.

Krišna říká: „Jakmile se tato vůně rozline, Jsem úplně okouzlen a nemohu Se ovládat. Tak jaká prema je v srdci Šrímatí Rádhiky?“

Neboť v transcendentálním světě je všechno nadpřirozené. Dokonce vůně Šrímatí Rádhiky se též neliší od Její svrchované lásky. Tam je vše duchovní. Nazývá se to ačintja-tattva, je to filozofie mimo chápání.

Krišna dumá: „Jakou premu (božská láska) ke Mně Šrímatí Rádhika chová? Poněvadž občas Zahlédne načernalý dešťový mrak a Domnívá se, že to jsem Já.“ Proto se jej Šrímatí Rádhika snaží obejmout. Když Spatří načernalý tamálový strom, také si Myslí, že jsem to Já.“ Šrímatí Rádhika objímá tento strom jen proto, že Má představy o Mě.“

(Verš) Krišna dás Kavirádž Gosvámí vykládá, že Šrímatí Rádhika někdy obepíná načernalý tamálový strom, který pokládá za Krišnu.

Krišna se domnívá: „Nic takového jsem nikdy nezažil! Miluji Šrímatí Rádhiku, to je fakt, avšak nikdy Jsem nepocítil takový zmatek. Nic takového v Mém srdci neexistuje. Ale Šrímatí Rádhika je v naprostém duchovním šílenství. Jaká láska je v srdci Šrímatí Rádhiky? (4:21 – verš) Jak obdivuhodná je božská láska Šrímatí Rádhiky ke Mě!“

Toto je první důvod (popud) (proč Krišna přišel v této Kali-juze v podobě Čaitanji Maháprabhua).

Druhý, Krišna přemýšlí: „Co je na Mě tak úchvatného? Šrímatí Rádhika má ze Mne neustálé potěšení. Jsem visaj-vigraha boží lásky, ale nedokáži vychutnat Sám Sebe... Tak co je na Mě tak okouzlujícího, že v tom má každý zalíbení?... (verš – 4:50) Můj půvab, Má vůně, zvuk Mé flétny, toto všechno omamuje srdce vradžských gopíí, avšak co je na Mě tak překrásného?? Všechny dychtí přijmout daršan Mé krásy, ale Já Sám si toho nejsem nic vědom.“

Vždyť když Krišna chodíval pást krávy, tehdy všechny gopíe vycházely ze svých domů a bez přestání hleděly na Krišnovu nádhernou podobu. (Verš)

V té době gopíe také občas hanily Brahmu a klely ho: „He Brahmo, nemáš inteligenci! Nevíš, jak stvořit lidské tělo!... Projevil jsi našeho milovaného Krišnu, je to moc krásné, ale jak máme přijmout daršan této spanilé podoby našeho Govindy? Vždyť jsi nám dal jen dvě oči, tak jak je možné přijmout daršan Govindy jen s dvěma očima??“ Tak pravily: „Brahmádží, musíš zemřít! Možná se tak někdo další stane stvořitelem Brahmou a poskytne nám tisíce a tisíce očí, tisíce a tisíce uší, tisíce a tisíce jazyků, tehdy můžeme tímto způsobem spatřit půvab našeho drahého Govindy, naslouchat líbeznému zvuku Jeho flétny, Govinda-venu-dhani, a porozumět Jeho nádherným a rozkošným zábavám.“

(verš)

„Potřebujeme, abys nám dal milióny a milióny uší, milióny a milióny očí...“

Krišna tedy uvažuje: „Co je na Mě tak půvabného, že se to gopíím tak zamlouvá?“

A třetí důvod je, že Krišna přemýšlí: „Když si Šrímatí Rádhika užívá Mou spanilost, jaké představy vstupují do Jejího srdce?“

Pochopení se dostavuje s vašimi pocity, nedokážete to vyjádřit slovy. Když vidíte krásu oceánu, zeptám-li se vás: „Jak krásný je oceán?“ Můžete odpovědět: „Ten oceán je nádherný...“, avšak jakoukoli krásu nemůžete vyslovit slovy, neboť se jedná o „adjektivum (přídavné jméno)“. Podle sanskritského jazyka, se vlastnost (rysy) nedá vystihnout slovy. Dám další příklad: „Krásné květiny.“ Jenomže nedokáži popsat, jak jsou krásné, protože tu nádheru nelze spodobnit žádným slovem, neboť jde o pocit, je to prožitek.

Vjem, zážitek, pochází z našeho vnitřního posouzení srdce.

Krišna tedy přemítá: „Jaké city, pohnutí, má Šrímatí Rádhika ve svém srdci?“

Kvůli těmto třem důvodům Krišna uvažuje: „Musím zakusit tyto tři věci!“ Proto na Sebe vzal pleť Šrímatí Rádhiky a Její rozpoložení.

(Verš) V tomto verši se vykládá, že Krišna toto přebral Šrímatí Rádhice. Vždyť Krišnovou přirozeností je loupit. On je přece zlodějem ve Vradži. Krade všechno: máslo, srdce Vradžavásínů.

(Verš) Bilvamangal Thákur složil tento verš o tom, jaký je Krišna lupič. Ve Vradži Je proslulý jako zloděj másla a Krade též srdce vradžských gopíí. A Krišna rovněž ukradl gopíím šaty. Je to vylíčeno ve Šrímad Bhágavatamu. Toho, kdo přijme útočiště u lotosových chodidel Krišny, Krišna zbaví veškerých jeho hříšných činností. Všichni byste tedy měli přijmout útočiště u Krišnových lotosových chodidel, poté Krišna uloupí všechny vaše pokleslé činnosti!

Krišnovou povahou je krást. A tak Krišna odcizil Šrímatí Rádhice dvě věci: Její pleť a Její náladu, bhávu. (verš)

Krišna Se bez otálení pokryl Její pletí, takže nikdo nemůže poznat, že je to Krišna.

Ve Šrímad Bhágavatamu je vystiženo, že v této Kali-juze uctívané božstvo, ištadev, skrývá Svou pleť a všechno další. Krišna přišel v této Kali-juze a zakryl Svou pleť svěží pletí Šrímatí Rádhiky. Gaur-rúp.

A také Ukradl emoce Šrímatí Rádhiky, neboť bez Jejího cítění si Krišna nemůže vychutnávat prvotřídní náladu Šrímatí Rádhiky.

Vše záleží na našem rozpoložení, bhávě. Je velmi důležité. Na všechno, co provádíte, je třeba nálada. Bez nálady nemůžete zažít nic.


Nedávné příspěvky
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now