Šrí Bhagavat Saptáh – Den čtvrtý - Večer

(Rio de Janeiro, 2. února 2014)

Úvod

Drahocenné skvosty, jež nám Šríla Bhaktivinód Thákur předává ve Svých posvátných písních a knihách, nedokážeme ocenit. Mnoho oddaných vykonává bhadžan a sádhan po mnoho let, avšak nesetkají se s knihami Bhaktivinóda Thákura, s těmito druhy granth (skripta, pozn. překl.). Proto jsou naprosto mdlí, jejich srdce jsou zcela holá. S tímto spojením se postupně dostaví vaše šraddhá, víra, a pak budete neustále pohrouženi ve vašem bhažanu a sádhanu. Toto je velmi prvotřídní a moc krásná záležitost, toto vše.

Desátý zpěv Šrímad Bhágavatamu se od kapitoly 29 do 33 nazývá rása-paňča-adhjája (pět kapitol nálad). Poněvadž kdo nechce rásu? Rása znamená nálady. Každý po tom touží, ale podmíněná duše touží po materiální ráse (nálada), proto se honí za různými věcmi. Avšak pokud máte trochu chuti, ruči, aprakrita rása (transcendentální rása) vstoupí do vašeho srdce a materiální rása přirozeně zmizí. Takový je postup. Pochopte tyto věci. Kdo neochutnává rásu? Hmotný svět, hmotná rása, manželka, děti, manžel, různé druhy jmění, peníze, různé typy rásy. Avšak hmotné nálady přinášejí zmatek. Majetek je neustálý zdroj úzkosti. V tomto materiálním světě všechny hmotné věci vytvářejí utrpení. Na začátku získáváte potěšení, blaho, ánanda. Ale posléze se objeví nesnáz. Rozrušuje to vaši mysl a celý váš život se zblázní; poněvadž v tomto pomíjivém světě je vše dočasné. Když máte přítele či přítelkyni, ze začátku, pár let, možná zůstanete spolu, bok po boku. Je to pravda nebo ne? Snažte se tomu porozumět. V západních zemích je velice obtížné zůstat spolu celý život. Velmi vzácné. Obzvlášť v tomto věku to je hodně ojedinělé. Potom se rozvedete, oddělíte se jeden od druhého, budete ve vašich životech pobíhat sem a tam, a poté z toho zešílíte, s roztržitou myslí a budete se ptát, co si počít. Tudíž mnoho lidí se zblázní, protože nedokáží ovládnout svou mysl, a pijí alkohol, snažíc se ji ovládnout. Braním různých drog se ji pokoušejí ovládnout, ale zešílejí. Mnoho z nich rovněž spáchá sebevraždu, jelikož ji nemohou ovládnout. ‚Co mám dělat?!‘ Dále provádějí mnoho hříšných činností, pápa karma (špatná karma, pozn. překl.), a kvůli této pápa karmě budou opět bloudit ve stejném koloběhu zrození a smrti. Avšak naše duchovní věda hovoří o těchto věcech. Pokud máte trochu víry, dostaví se chuť a pak bude váš život úspěšný. Vždy říkám, když řídíte auto na první rychlost, musíte přeřadit na druhou, a následně na třetí rychlost a tak dále. Jen tedy změňte materiální věci na transcendentální. Ale jak to změnit? Věnujte se Krišna (vědomí).

Toužíte po náladách, ráse, taková je skutečnost. Toto je pravda zaručená na sto procent, jelikož džívy jsou nedílnými částmi Pána. A poněvadž ta samá povaha Pána je v srdcích džív, Pán si chce libovat v ráse. A džívy, živé bytosti, po tom také touží. Kdo netouží po různých rásách? Každý. Avšak neznají dokonalou rásu; ryzí rásu. Podmíněná duše utíká za májou, trpí. Proto Šrímad Bhágavatam předává důkaz osla, jenž běží za oslicí, protože si chce užívat rásy, nálad, s oslicí. Načež, oslice posléze nakope svýma zadníma nohama tlamu osla a teče mu tolik krve. Ale přesto za ní běhá. To znamená, že podmíněná duše uhání za májou, aby si užívala. Následně nás mája hořce srazí, bije nás, tluče, avšak džívy se přesto honí za májou. Nemůžete ji přemoci.

Šloka

Nedokážete zdolat máju žádným způsobem, to je nemožné. V ranní kathá jsem řekl…

Šloka

…ve Šrímad Bhagavad Gítě, Krišna praví: „Hé Ardžuno! Moje Deví Mája je velmi mocná. Nikdo nedokáže přemoci Mou Deví Máju.“ Je to pravda či ne? Jak tedy zdolat máju? Bez překonání máji nemůžeme dosáhnout Pána. Nedokážeme si užívat svrchovaných nálad, transcendentálních nálad. Krišna v druhém řádku tohoto verše říká:

Šloka

„Ten, jenž je Mi zcela a naprosto odevzdán, dokáže přemoci máju. Jinak neexistuje žádný jiný postup.“ Takto se lze odevzdat (šaranagati) Krišnovi, Govindovi: když se vzdáte veškeré své nezávislosti a konečně se odevzdáte Guruovi a Krišnovi. Bhaktivinód Thákur v Džaiva Dharmě velice přehledně objasňuje: až se ztratí váš vliv nezávislosti, a oddaní se odevzdají Krišnovi a Guruovi, vše se vyřeší. Všechny vaše problémy se vyřeší. Tehdy vás mája nemůže znepokojovat. Šraddhá, sádhu-sanga, bhadžana krijá, anártha nivritti, ništha, ruči, ášakti, bháva a préma, toto je sled toho, jak se zvolna a úplně odevzdat lotosovým chodidlům Krišny. Jestliže budete dělat kousek po kousku pokroky ve svém duchovním životě, tehdy pochopíte, o čem mluvím.

Gaura Premánande!

~~~

Bhagavat Saptáh (Den čtvrtý, večer):

Dnes je čtvrtý den našeho Šrímad Bhagavat Saptáh. V desátém zpěvu Šrímad Bhágavatamu jsme narazili na rása paňča džaja, velmi prvotřídní kathá. Kapitoly 29 až 33 se nazývají rása paňča dhjáji. V našem těle je deset druhů vzduchu, avšak pět typů je nejdůležitějších, podle naší jóga šástry. Díky těmto pěti druhům éteru funguje naše tělo. Bez toho fungovat nemůže. Rovněž všechno funguje kvůli vzduchu. Bez toho není nic. Bez jídla dokážete žít pár dní a bez vody možná několik dní. Když vykonáváte naprostý půst, můžete žít den, možná dva nebo tři. Bez vody nemůžete, ale bez vzduchu nedokážete žít, zemřete. Je to pravda nebo ne? Když není vzduch za letu letounu, dají vám kyslíkovou masku. Bez vody a potravy můžete žít pár dní, to je pravda. Ale bez vzduchu žít nedokážete. Bez vzduchu také nemůžete ani řídit auto, protože v kole, v pneumatice je vzduch. Bez toho nemůžete řídit. Je to pravda nebo špatně? Když někdo nožem přeřízne pneu vašeho auta, nemůžete jej řídit. Budete ji muset vyměnit. Bez vzduchu se neděje nic. Stejně tak naše těla nemohou zabezpečit život a přežít bez vzduchu. Tedy, podle jóga šástry, aby tělo fungovalo, potřebuje hlavně pět druhů vzduchu. První se jmenuje praná-váju, vzduch života, životní vzduch. Druhý je apána-váju, vzduch vcházející do těla. Potom vjána-váju, udhana-váju a samána-váju. Toto je pět druhů vzduchu v těle, díky kterým tělo pracuje. Taková je tedy paňča váju, popsaná ve Šrímad Bhágavatamu, desátý zpěv, kapitoly 29 až 33.

Naši Gosvámíni vysvětlují rása-lílu v pěti kapitolách; paňča prána. V Rása Líle Gopíe zcela a naprosto slouží Šrí Krišnovi.

Matka Jašodá slouží Krišnovi, ale ne úplně. To se nazývá mateřská nálada, vátsalja-bháva.

V tomto hmotném světě, sloužíte svým synům s rodičovskou láskyplnou náklonností. Potom přichází sakhja bháva či přátelská nálada a máte kolem sebe spoustu přátel. Další je madhurja bháva. Poněvadž přirozeností našeho těla jsou tři období. Prvním je dětství. Pak vyrostete a chcete se scházet s přáteli. Když jste malé dítě, jste zcela ovládáni svou matkou a držíte se jí. Jakmile vyrostete, chcete se setkávat se svými kamarády. A když je z vás mládenec, chcete se scházet se svými dobrými přáteli, kteří jsou na stejné úrovni. V této souvislosti, každý běhá za opačným pohlavím. Taková je povaha tohoto materiálního světa. Pokud jde o přirozenost tohoto těla, šaríra dharma.

Šloka Bala sthava…

Sankaráčárja pravil, že když jste malým chlapcem, hrajete si s přáteli. Když se z vás stane mladík, běžíte k opačnému pohlaví, k příteli, přítelkyni, a když zestárnete, tehdy se připoutáte ke svému tělu. To je přirozené, jakmile se stanete staříkem; vaše mysl je neustále pohroužena v těle, protože je ve veliké bolesti. Dostaví se bolesti hlavy a mnoho jiných různých bolestí.

Tuto filozofii nemůžete popřít. Toto tělo má takovou vlastnost, svabháva. Tímto způsobem chci vlastně říci, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství, Svajam Bhagaván. A Gopíe jsou Jeho věčnými společnicemi, Krišna svarúpa šakti, Jeho vnitřními energiemi. Vždy si pamatujte, že Gopíe nejsou obyčejné slečny, nazývají se vnitřní energie Krišny, Krišna svarúpa šakti, a Krišna vykonává všechny Své sladké líly se Svými vnitřními energiemi, svarúpa šakti. Neprovádí Rása Lílu se slečnami, které mají hmotná těla. Proto jsem dnes ráno řekl; jedině Krišna může vykonat Rása Lílu. Nikdo další nemůže, poněvadž jestliže ji chcete vykonat, musíte přemoci chtíč. Brahma, Šiva, Naráda, Indra, Čandra, ti všichni nedokázali překonat chtíč, aby prováděli tanec rása. Mahá jogíni dokáží ovládnout své smysly, avšak nedokáží ovládnout svůj chtíč. Vyprávěl jsem mnoho příběhů o Brahmovi, Šivovi a Narádovi Rišiovi. Proto jedním z jmen Rása Líly je Káma Vidžaj Lílá; líla pro překonání chtíče. Když nasloucháte této Káma Vidžaj Lílá kathá, Rása Lílá kathá, tehdy velmi snadno zvítězíte nad chtíčem. Toto je prvotřídní lék, dokonalý lék.

Jednou žák Bhaktivedánty Swámího Mahárádže řekl: „Gurudeve, nedokáži ovládnout svůj chtíč. Co mám dělat? Jakou knihu si mám přečíst?“ Nato Swámí Mahárádž pravil: „Čti mou knihu Krišna. Pokud si tuto knihu přečteš, přirozeně překonáš chtíč. Je to velmi mocné.“ Ale jak ji číst? Ve Šrímad Bhágavatamu je závěr rása líly ve verši: Tuto Rása Lílá kathá musíte poslouchat se svadamito, pevnou vírou, a musíte naslouchat prvotřídnímu a vysokému bona fide guruovi, jako jsou Šukadev Goswámí a Naráda Riši. Poté préma vstoupí do vašeho srdce a všechen váš hmotný chtíč vymizí.

Zde nastává rozpor. Jaký? Když se objeví paprsky slunce, tma zmizí. Ale než vyjde slunce se slunečními paprsky, jak je možné, aby se tma ztratila? Avšak zde v těchto neobyčejných věcech, a když jsou přítomny nepředstavitelné energie, i když srdce plné chtíče naslouchá Hari kathá, tomuto druhu Hari kathy, Rása Lílá kathá; tehdy se nejdříve zjeví Vradža préma a poté zmizí chtíč. Obvykle, nejprve odstraníme veškeré anárthy (nepotřebné věci); chtíč, hněv. Potom získáte prému. Ale zde v tomto verši je řečeno: Ne, i když je vaše srdce plné chtíče, nemějte obavy. Jestliže posloucháte tuto kathu od prvotřídní a vysoké bona fide osoby, gurua, nejdřív se objeví Vradža préma, kámátmiká bhakti, a všechen chtíč se vytratí.

Šloka

Šrímad Bhágavatam vykládá, že k tomu, abyste vykonávali bhadžan a sádhan, musíte především sloužit Guruovi a Vaišnavovi. Bhagavata seva znamená bhakti seva. Služte Vaišnavovi. Tehdy se přirozeně projeví ništha (stálost) ve vašem srdci a vy dosáhnete préma bhakti. Takový je proces, krok za krokem. Velmi pečlivě tedy vnímejte tuto filozofii. Bhakti znamená sloužit Guruovi a Vaišnavovi. Bhakti znamená oddaná služba.

Šloka

Bhakti znamená služebnická nálada, jak sloužit Guruovi, Vaišnavovi a Bhagavánovi.

sarvopādhi-vinirmuktaṁ

tat-paratvena nirmalam

hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-

sevanaṁ bhaktir ucyate

(Bhakti-rasámrita-sindhu 1.1.12 / Naráda-Pančarátra / ČČ Madhja 19.170)

„Bhakti, či oddaná služba, znamená zaměstnat všechny naše smysly ve službě Pánu, Nejvyšší Osobnosti Božství, vládci všech smyslů. Když duše slouží Nejvyššímu, vzniknou dva vedlejší účinky. Jedním je osvobození od hmotných označení, a, jednoduše zaměstnáváním se ve službě Pánu, jsou smysly člověka očištěny.“

Zanechte všech označování. Poté bude vaše srdce úhledné a čisté. Tehdy budete kvalifikovaní a můžete sloužit Krišnovi, Hrišíkešovi (Ten, jehož části těla jsou nadpřirozené). Takto můžete sloužit Krišnovi se svými nadpozemskými smysly, poněvadž s našimi hmotnými smysly sloužit Pánu nemůžeme. Našima fyzickýma očima nedokážeme spatřit transcendentální vigrahu (podoba, pozn. překl.), sat-čid-ánandu. Proto říkáme: „Hé Pane! Ty nás vidíš, ale my tě nevidíme. Jsme slepí.“ Jak je tedy možné, abychom uviděli posvátné tělo Pána? Nemůžeme. Pokud ho chcete vidět, pak se dostaví tato milost a tehdy opět zahlédneme transcendentální sat-čid-ánanda-vigraha. Tuto logiku sledování paprsků slunce dokážete pochopit. Takto vidíte slunce, jinak ne. Je to pravda či nikoliv? Bez slunečních paprsků nedokážete vidět slunce. To znamená, že bez milosti Pána Jej nemůžete spatřit. Bez milosti Gurudeva Ho nemůžeme pochopit.

Píseň:

(1)

gurudeva! krpā-bindu diyā, karo ei dāse, trnāpekshā ati hīna sakala sahane, bala diyā karo, nija-māne sprhā-hīna

(2) sakale sammāna korite śakati, deho nātha! jathājatha tabe to' gāibo, hari-nāma-sukhe, aparādha ha 'be hata

(3) kabe heno kṛpā, labhiyā e jana, kṛtārtha hoibe, nātha! śakti-buddhi-hīna, āmi ati dīna, karo' more ātma-sātha

(4) jogyatā-vicāre, kichu nāhi pāi, tomāra karuṇā-sāra karuṇā nā hoile, kādiyā kādiyā, prāṇa nā rākhibo āra

PŘEKLAD

1) Ó Gurudeve, dej mi kapku milosti a učiň tohoto služebníka pokornějším než stéblo trávy. Dej mi sílu, abych strpěl veškeré události a osvoboď mě od mé ješitnosti.

2) Dej mi sílu, Ó Vládče, abych spravedlivě ctil všechny živé bytosti. Tehdy budu blaženě opěvovat svatá jména Šrí Hariho, a mé přestupky vymizejí.

3) Kdy tato osoba získá takovou milost a bude v životě úspěšná? Ó Vládče? Jsem prost síly a inteligence a nesmírně pokleslý. Laskavě vezmi mou duši a učiň mne svým.

4) Mám-li zkoumat svou způsobilost, nezjistil jsem nic cenného. Tvá milost je podstatou mého bytí. Pokud nebudeš milostiv, tehdy plačíc a plačíc se již nebudu starat o svůj život.

Toto je naším základem: bhakti. Každý den se modlete ke Gurudevovi: Hé Gurudeve! Prosím, uděl mi kapičku milosti. Bez milosti Gurudeva se nestane nic. Nemůžete pochopit žádné slovo, nic. Guru bhakti, Guru ništha, toto je páteř našeho duchovního života. V tomto životě mějte trošku od Guru ništhy a Guru bhakti. Pak bude váš život úspěšným, to stačí. Šraddhá znamená víra, transcendentální víra. Konej či zemři. Guru ništha, Guru bhakti. Vždy takto uvažujte: jak obdržet spršku milosti od Gurupád Padmy? Modlete se ke Gopínáthovi!

Zpívejte:

Gopīnātha, mama nivedana śuno viṣayī durjana, sadā kāma-rata, kichu nāhi mora guṇa

Hé Gopínáthe! Prosím, vyslyš mou modlitbu. Jsem naprostý materialista a závislý na uspokojování smyslů. Nemám žádné dobré vlastnosti. Jsem zcela pohlcen v chtíči, hněvu a dalších věcech. Hé Gopínáthe! Prosím, uděl mi Svou milost, kapičky Své milosti.

Je tolik písní:

Mādhava, bahuta minati kori taya… (Hej Mádhavo! Prosím, vyslechni mé modlitby.)

gaṇaite doṣa, guṇa-leśa nā pāobi…

Máš-li počítat mé klady a nedostatky, nezjistíš žádné přednosti (guny). Celý můj život je zcela pln slabin, mnoha chyb.

Jak tedy získat způsobilost k poslechu Rása Lílá kathá? Není to tak snadné. Každý den proste Gurua a Krišnu, plačte a plačte.

karuṇā nā hoile, kādiyā kādiyā, prāṇa nā rākhibo āra

‚Pokud nezískám tvou milost, budu plakat a plakat. Pak opustím své tělo.‘

Modlete se ke Krišnovi. Plačte pro Krišnu. Šríla Gour Govinda Mahárádž pravil: Gaudíja mise znamená škola pláče; jak plakat. Kdo pláče pro Krišnu, zvedne ruku. Předstíráte. Brečíte kvůli své ženě, dětem, jmění, penězům, přítelkyni, příteli, jste naprostí blázni. Ve svých hodinách vás přísně kárám. Nechcete plakat pro Krišnu. Když pro Něho pláčete, přirozeně nepláčete pro materiální věci. Gaudíja mise znamená; trénovat, jak plakat pro Krišnu. Maháprabhu, Gaurasundar, nás učil, jak plakat pro Krišnu. Sám Maháprabhu to vykonával a učil nás to.

Šloka

Maháprabhu plakal ve dne v noci.

Šloka

Maháprabhu pravil: „Kde je můj životní vzduch (pránanátha), Krišna?“

Kde získám Krišnu? Kdo zná mé srdce? Proč pláči? Plačte pro Krišnu. Jak plakat pro Krišnu? Gaudíja mise nám poskytuje tento výcvik. Teď se cvičíte. Slzte pro Krišnu, Govindu. Zpívejte svatá jména:

HARÉ KRIŠNA HARÉ KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARÉ HARÉ

HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ

Plakejte pro Govindu. Ne pro svého přítele Govindu dáse. Plačte pro Govindu, Krišnu. Vždy hovořím pravdu o tom, jak plakat pro Krišnu: Hé Krišno! Hé Govindo!

Bhadžan

bhajahū re mana śrī-nanda-nandana abhaya-caraṇāravinda re

Govinda dás napsal tuto píseň. Snažte se stát Govinda dásem. Govinda dás znamená ‚služebník Govindy‘. Snažte se stát Krišna dásem, Govinda dásem. Gaudíja mise znamená, ‚že nám dává výcvik‘. Kdo v tomto hmotném světě nebrečí? Každý brečí! Krišna rovněž přišel. Rádhika se objevila a ukázala nám, jak pláče. Síta Deví se zjevila a plakala. Kdo nepláče? Oni pláčí kvůli transcendentálním záležitostem. Višnuprija Deví pláče. Jenže ti všichni pláčí pro Krišnu.

(Gurudev začíná zpívat bengálskou píseň).

Toto je bengálská píseň o tom, kdy Pán Čaitanja Maháprabhu, Gaurasundar, přijal Sannjás. Znáte kathá o Maháprabhuovi? Maháprabhu přijal Sannjás v Katwě (Katwa - město v Západním Bengálsku, pozn. překl.) od Kešavy Bharatiho.

Tehdy Višnuprija Deví ronila slzy a pravila: „Jsem ta samá Lakšmí, Sita a Rádhá. A nyní pláči. Když sem každou Jugu přicházím, pláči.

Šloka

V Satja Juze jsem chotí Pána Nárájana. Tehdy mne Durvásá Riši proklel a musela jsem vstoupit do tohoto hmotného světa. Nato jsem jako Lakšmí s pláčem chodila dům od domu. Pak…

Šloka Tretá Juga … mání…

… v Tretá Juze jsem společnicí Rámy, jménem Sita Deví. Tehdy mne společná manželka Dašaratha Mahárádže, Kaikejí, poslala do lesa. Pak mne Rávana unesl a já plakala. Potom v Dvápara Juze jsem to samé a přišla jsem v podobě Rádhiky, Rádhy. Můj tzv. manžel se jmenuje Ajan Ghoš (podle loka samádh, místní společnosti či místních lidí), si Šrímatí Rádhika vzala Ajana Ghoše, avšak ve skutečnosti se za něho nikdy Neprovdala, ale lidé si myslí, že ano). Džatilá a Kutila, tchýně a švagrová Rádhiky, Ji neustále viní z toho, že Je necudná slečna.

Šloka Dvápara Juga…

To samé se událo v Kali-Juze. Objevila jsem se v podobě Višnupriji. Vdala jsem se za Gaurasundara. Můj manžel přijal Sannjás a nyní jsem sama a pláči.

Šloka Čatur-Juga…

‚Každé zrození pláči a pláči.‘

Kdo vstoupí do tohoto hmotného světa, bude muset plakat. Bhakti Dajita Mádhava Gosvámí Mahárádž napsal o pláči. Kdo nepláče? Dítě se narodí a brečí. Na konci života také brečíte, protože nechcete umřít. Kdo chce zemřít? Nikdo. Avšak jednoho dne budete muset opustit toto tělo a jít. Ale vy nechcete. Potom pláčete, kvůli připoutanosti k vaší ženě, dětem, manželovi, bohatství, penězům, atd. Jak je možné se toho vzdát? Není to tak lehké. Proto pláčete. V tomto materiálním světě pláčete. Zařaďte z první rychlosti na druhou a třetí rychlost ve vašem autě, a pokud musíte brečet, brečte pro Krišnu. Velice prosté. Musíte plakat; když jste přišli do tohoto hmotného světa, musíte, ale musíte plakat pro Krišnu, Govindu.

Také jsem zpíval: karuná ná hoile, kándijá kándijá prána ná rákhibo ára; Hej Gurudeve! Jestliže neobdržím kapičky tvé milosti, pak budu ronit slzy, a potom opustím tělo. Sám Maháprabhu tak jednal:

Šloka

‚Kde je můj drahý Govinda, jenž drží flétnu na Své lotosové tváři? Kudy Kráčí, jak Ho mohu spatřit?‘

Nyní opět říkám: Kdo bude plakat pro Krišnu? Všichni by měli plakat pro Krišnu:

HARÉ KRIŠNA HARÉ KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARÉ HARÉ

HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ

V této mantře je jak setkání, tak odloučení, odloučení a setkání. Plačte! Gopíe rovněž pláčou kvůli Krišnovi. V Gopí Gítě je uvedeno, že pokud pro Něho pláčete, Zjeví se. Pokud se smějete, Neobjeví se. Když Krišna zmizel z tance Rása, Gopíe zašly na břeh Jamuny a všechny zpívaly moc pěknou a žalostnou píseň, plačíc pro Krišnu a oslavujíc všechny Jeho zábavy líbeznou melodií. A Krišna to nedokázal vydržet. Když Gopíe plakaly a velebily Jeho zábavy, Krišna se zjevil ve shluku Gopíí, poněvadž velmi slzely. Toto ještě není Rása Lílá kathá, to je jen úvod.

Jak můžete ovládnout své smysly?

Kdo je řečník a kdo je publikum? Šukadev Gosvámípad, akumára-Brahmačárí (ten, kdo ovládá Brahmáčárju), dokonalý Brahmačárí. Ten je řečník.

A kdo je ideální publikum? Paríkšit Mahárádž! První slova Rása-Lílá kathy jsou: ‚Badrani uváča‘. Badrani je Šukadev Gosvámí, syn Vjásadeva.

Šukadev Gosvámípad není obyčejným synem Vjásadeva Gosvámího. Vjásadev Gosvámípad prováděl tvrdá odříkání, a proto dostal takového syna, syna akumára-Brahmačárí.

Porodit dítě vlastně není nic výjimečného. Kdo nerodí děti? Kočky, psi, všechna zvířata rovněž rodí děti. My jsme lidské bytosti. Také dokážeme porodit děti. To je pravda, ale ten, kdo porodí Bhagavat bhaktu, je dokonalá lidská bytost, absolutní. Život toho, jenž porodí Vaišnavu, bude úspěšný. Taková je praxe. Možná, že vaše rodová linie bude osvobozena z tohoto hmotného světa.

Šloka

‚Všichni tví předci budou tancovat, až se v tvém rodě objeví Vaišnava, jelikož budou vysvobozeni z tohoto pozemského světa.‘

‚A všichni polobozi a polobohyně na tebe budou shazovat květy.‘ Jestliže se v tvé rodové linii jeden člověk stane ryzím oddaným, pak bude tvůj život úspěšným. Šástra praví toto: Pokud se jedna osoba stane Vaišnavou, pouze Kaništha Adhikarim, oddaným začátečníkem, následuje čtyři zásady a jen vykonává bhadžan a sádhan, sedm generací ze strany jeho matky a sedm ze strany jeho otce bude osvobozeno z tohoto materiálního světa, pokud jsi pokročilým oddaným…

Šloka

… a znáte tattva siddhántu, dodržujete čtyři zásady a máte tyto čtyři vlastnosti, čtrnáct generací z matčiny strany a čtrnáct z otcovy bude vysvobozeno z tohoto hmotného světa. A konečně, jestliže jste Uttamá Bhagavat…

Šloka

… pak jednadvacet generací z matčiny strany a jednadvacet ze strany otce bude osvobozeno z tohoto hmotného světa. Vaišnavové mají tedy velikou moc, protože dokáží osvobodit celý svůj rod.

Takže Vjásadev Gosvámípad vykonal přísná odříkání a z toho důvodu získal syna jako je Šukadev Gosvámípad, akumára-Brahmačárí, zcela odevzdaného Pánu, Bhagavad Bhaktu. A kdo je Šukadev Gosvámí? Navenek je Brahmačárí, avšak ve skutečnosti je papoušek Šrímatí Rádhiky, o kterého se Sama Stará, Rádhá Suka. Pochází z Goloka Vrindávanu, Suka Bhakši, papoušek, který neustále oslavuje Rádhá-Krišna-lílá kathu, a Sama Šrímatí Rádhika Ho krmí semínky granátového jablka.

Šloka

Govinda Dámodara Mádhaveti. Sama Rádhá učí mládě papouška: „Hé malý papoušku! Zpívej Govinda Dámodara Mádhaveti.“ Proto Šukadev Gosvámípad řekl: „Šrímatí Rádhika je můj Guru.“ Kdo je můj Guru? Ten, kdo mi uděluje Krišna bhakti. Ten, kdo předává Harináma, náma-pradá. To je můj Guru. Protože Šrímatí Rádhika jej učila jak zpívat Krišna náma, Harináma. Šukadev Gosvámí proto řekl, že Šrímatí Rádhika je Jeho Guru, když se snažil hovořit o rása-lílá kathá; zejména když Gopíe cítí bolest z odloučení od Krišny. Tehdy se Šukadev Gosvámí pokusil objasnit, proč Gopíe slzely pro Krišnu. Pravil: „Musím uvést jméno mého Gurua, poněvadž šástra říká, že náš jazyk je očištěn, když říkáme jméno našeho Gurua. Jinak náš jazyk nikdy očištěn nebude.“

Tudíž každý den brzo ráno, co uděláte? Věnujete Jaya svému Guruovi:

Jaya Šrí-Šrí-Guru-Gauranga-Šríla Bhaktivedánta Vaman-Šríla Nárájan Gosvámí Mahárádž kí jaya!

Tehdy bude váš jazyk očištěn. Takový je postup. Bez pronášení jména vašeho Gurua se váš jazyk nikdy neočistí, nemůžete zpívat svatá jména. Ale dejte pozor na to, jak to přijmete. Složte ruce, vykonejte pranám a velice mírně a tiše, s nikým jiným, kdo by vás viděl nebo poslouchal, se modlete k lotosovým chodidlům Gurupád Padmá. Takový je průběh; jak věnovat dokonalou pranámu Gurupád Padmá.

Občas se zeptám: Kdo je tvůj Guru? A vaše odpověď: Nárájan Mahárádž.

Váš hloupý nesmysl! Toto neříkejte! Složte ruce, vykonejte pranám a velice jemně řekněte: Nitjá lílá om Višnupád Paramahansa Parivradžakáčárja aštottara šata Bhaktivedánta Nárájan Gosvámí Mahárádž.

Poslouchejte velice pozorně; toto je základ vašeho duchovního života. Nevíte jak vyslovovat jména. Občas slyším oddané říkat: „Hej, Sadžan Mahárádži! Hej, Vana Mahárádži!“

Hloupý nesmysl! Ne! Musíte se naučit, jak chovat náležitou úctu.

V Šástře je řečeno, že Šukadev Gosvámípad uvažoval: „Musím říct jméno svého Gurudeva.“ Tehdy se Šrímatí Rádhika a všechny Gopíe, Maňdžáríe, Lalitá, Višákhá, ty všechny, zjevily před Šukadevem Gosvámípadem a pravily: „Hé Šukadeve, ne! Neříkej tu naše jména, protože je zde mnoho nekvalifikovaných lidí.“

Protože když Šukadev Gosvámí přednášel Bhagavat kathá, bylo zde mnoho typů lidí, gňáníni, karmíni, jogíni a hloupí nesmyslní lidé. Bylo tam mnoho druhů lidí. Přišlo mnoho nezpůsobilých lidí. Proto Šrímatí Rádhika, Lalitá, Višákhá, všechny řekly: „Ne! Ne! Neříkej naše jména.“

Gurudev dává pokyn; musím dodržet pokyn Gurua. Ale aniž bych vyslovil jméno svého Gurua, jak je možné, aby se můj jazyk očistil?

Avšak Šukadev Gosvámí je ryzí oddaný. Byl velmi chytrý na to, jak přijmout jméno svého Gurua. Šukadev Gosvámí řekl jméno Gurua nepřímo.

anayārādhito nūnaḿ

bhagavān harir īśvaraḥ

yan no vihāya govindaḥ

prīto yām anayad rahaḥ

(Śrīmad Bhāgavatam 10.30.28 / CC Ādi 4.88)

„(Gopíe pravily) Ó Sakhíe! Šrí Rádhika má mnohem větší štěstí než každá z nás! Jistě Vykonala nejvyšší árádhana (uctívání, pozn. překl.) Bhagavána Šrí Hariho; proto získala jméno Rádhika. Proto nás Govinda, jsouc s Ní velice potěšen, opustil v rása-sthalí a odešel s Ní na osamělé místo.“

Cítil tolik bolesti z odloučení od Gurua, Šrímatí Rádhiky. Jen si na toto, o Šrímatí Rádhice a Gopíích, Vzpomněl, úplně se Rdousil, a slzy se valily dolů: „Protože Šrímatí Rádhika o mne pečovala. Vždy o mne Pečovala jako o mládě papouška. Šrímatí Rádhika je mým srdcem a duší. A teď jsem tu od Ní odlučen.“ Poté si jen Vzpomněl na Rádhiku, Lalitu a Višákhu a Omdlel.

Šloka

Šest měsíců Byl zcela v bezvědomí.

Bhagavat kathá by měla skončit během sedmi dní. Po sedmi dnech se objeví had a kousne Paríkšita Mahárádže. Za sedm dní tedy musíte říci celou Bhagavat kathu. V tomto ohledu Šukadev Gosvámípad ve Šrímad Bhágavatamu nevyslovil jméno žádné Gopíe či Rádhárání rovnou. Rozumíte tomu? Tak proč to říkám? Protože Šukadev Gosvámípad není jen tak obyčejným synem Vjásadeva Gosvámího!

Šloka

Pokud budete po miliony a miliony životů provádět tvrdá odříkání, pak získáte šuddha bhaktu, čistého oddaného, Vaišnavu, za syna. Taková je pravda.

Šloka

Krišna v Bhagavad Gítě říká: „Z milionů a milionů živých bytostí jen pár vykonává bhadžan a sádhan, a z těchto, jen pár dosáhne svrchovaného cíle, poměrně málo jich dosáhne realizace.“ Do našeho Vědomí Krišny přichází mnoho oddaných, přijmou Díkšu a Harinám a pak odejdou, stanou se z nich oddaní připomínající bumerangy či šípy. Vzdají se Díkšá mantry; nezpívají svatá jména, nic.

Šloka

V této šloce je rovněž řečeno: Velice vzácní lidé dospějí ke Krišnovi. Ekánti Krišna bhakta je velice výjimečný, ne každý odejde do Goloka Vrindávanu.

Proto vždy buďte užaslí z těch, kteří stále provádějí bhadžan a sádhan. Z toho, kdo zanechá bhakti a jde k máji, byste neměli být nikdy překvapeni, protože to je přirozenost podmíněné duše, jít za májou.

Ti, jež vykonávají bhadžan a sádhan, přijmou Díkšu od mého Gurua, těm každý den skládám pranám. Ó, pořád ještě vykonávají bhadžan a sádhan. To znamená, že zápasí s májou. A na ty, kteří se všeho vzdají, zapomeňte. Nechte je jít za májou.

Bhaktivedánta Swámí Mahárádž vždy říkal, buďte vždy udiveni těmi, kteří dosud vykonávají bhadžan a sádhan.

Tedy, v první šloce ‚Badrani uváča‘ z Rása-Lílá kathy, Šukadev Gosvámí, syn Vjásadeva, praví: „Kdo vykoná tanec Rása? Bhagaván, Nejvyšší Osobnost Božství, Vradžendranandana Šjámasundar, syn Nandy Mahárádže! Říká se mu Nejvyšší Poživatel, proto si bude Užívat se Svými společnicemi.“

Krišna vás neobejme, jelikož vaše tělo je jako z umělé hmoty. Neobejme vaše plastické tělo. Mnoho lidí také říká: „Ó, Krišna mne objal, políbil!“

Hloupý nesmysl! To je jen falešné ego. Kdo nezná tattva siddhántu? Neříkejte mi to, řekněte to ostatním, nechoďte sem, vy hloupý nesmysle. Krišna vás objal? Kam se poděla vaše tattva siddhánta? Krišna provádí tanec Rása se Svými vnitřními energiemi, svarúpa-šakti: Rádhika, Lalitá, Višákhá. Jak pochopit Rádhiku, Lalitu a Višákhu? Jejich těla jsou těla činmája, sat-čid-ánanda. Krišnovo tělo je sat-čid-ánanda. Íšvara parama Krišna…

Šloka

Stejně tak těla Gopíí jsou rovněž sat-čid-ánanda, nadpřirozená těla. Naše tělo je hmotné tělo. Když se jeden den nevykoupeme, přichází zápach. Když vaše zuby onemocní, zánět ozubnice, teče vám krev, a je velice obtížné mluvit tváří v tvář s takovou osobou, protože vychází zápach. A vy říkáte, že Krišna obejmul vaše tělo? Vy hloupý nesmysle, vypadněte odsud! Vždy říkám pravdu! Pagal (dareba, pozn. překl.)!

V této šloce se říká:

Šloka

Až bude vaše srdce úhledné a čisté, a získáte své nadpozemské přirozené tělo, siddha deha, tomu tělu se následně říká sat-čid-ánanda a tehdy vás Krišna obejme. Ne toto pozemské tělo. Snažte se porozumět této tattva-siddhántě.

Z toho důvodu, ten, kdo vykonává tanec Rása, je Bhagaván, Krišna, jenž oplívá šesti hojnostmi.

Šloka

Bhagaván Krišna, Vradžendra-nandana, Šjámasundar bude provádět tanec Rása. Před tím Vykonával dva velice význačné tance, dvě líly; potrestání Káliji a zdvihání Girirádž Góvardhanu.

Šloka

Krišna uvažuje: „Musím vykonat tanec Rása se svými společnicemi, Gopíemi, a naplnit všechny jejich tužby.“

Tato lílá, Rása Lílá, skutečně probíhá v posvátném světě, děje se to pořád. To se nazývá nitjá rása, probíhá neustále, a tu samou Rása-Lílu Krišna vyjevil v tomto materiálním světě, Bhúmi džagat, pomocí Jógamáji.

Šloka

Šukadev Gosvámípad pravil: „Krišna milostivě projevil všechny Své půvabné zábavy, Rása Lílu, v tomto fyzickém světě, a pokud nasloucháte a pohroužíte se, bude velice snadné dospět Goloka Vrindávanu.

Nuže, Krišna nejprve vyšel ze Svého domu na břehu Jamuny, zvaném Rásaulika. Následně Zahrál na flétnu, Vamší.

Ráno jsem povídal o mnoha záležitostech, pokud jde o tři druhy Vamší. Sana Mohiní, Gopí Mohiní a Sarvabhúta Mohiní, které omámí všechna srdce živých bytostí. Gopí Mohiní omamuje srdce Gopíí. Sana Mohiní k Němu vše přitahuje. Krišna má veškeré poznání. S touto flétnou k Sobě tedy Přitahuje všechny Gopíe. Když Krišna hraje na flétnu, Gopíe jsou naprosto zmatené; nemohou zůstat ve svých domovech. Tak z nich vycházejí, neví, co se přihodilo s jejich srdci. Co se stalo? Pouze si myslí: Krišna mě volá. Govinda volá.

Některé Gopíe sloužily svým manželům, dělaly čapátí, válely čapátí. Vradžavásíni jsou takoví, manžel jí, zatímco manželka válí čapátí. Mezítím, když Gopí zaslechla zvuk flétny, nechala čapátí pálit se na horké plotně a běžela ke dveřím. Další Gopí se koupala, a jen co si navlékla spodní část oděvu, uslyšela zvuk flétny a zapomněla vrchní část, která se válela v prachu, když šla za Krišnou.

Opustily tedy veškeré své domácí povinnosti a byly naprosto vábeny zvukem flétny (Venu) Govindy. Šukadev Gosvámí říká:

Šloka

Když slečny z Vrindávanu, Vradžské dívky, zaslechnou zvuk flétny, zanechají všech svých domácích povinností a běží za Krišnou. Všechny Gopíe si myslí: „Krišna volá jenom mě, ne jiné.“ To je Jógamája. Přichází ta samá vibrace. Jaká? Kling. To samé slovo je v Gopál mantře. Káma Gájatrí mantře a Bídža-mantře. Semínko mantry je kling.

Šloka

Všechny si myslí, Krišna mne volá, a všechny běží a tolik nadšení se dostavuje. Všechny jdou bok po boku, avšak jedna druhou nevidí. Všechny se domnívají: „Krišna mě volá!“

Běží a běží, protože zvuk Vamší, která se nazývá Sana Mohiní, vyvolává naprostý úžas a přitažlivost ke Govindovi. Pak, když všechny Gopíe přišly ke břehu Jamuny, pod banyjánový strom, k Vamší vata, s nimi Krišna žertoval. Tomu se říká sféra lásky, pr

Šloka

… „prosím, vítejte, ale jak vám posloužit, proč jste sem přišly? Jak vám posloužit?“

Rása lílá ještě nezačala. Rása-lílá-kathá není tak snadná.

Zpívejte: „Rádhe! Rádhe! Džaja džaja Šrí Rádhe! Bhadža Govinda, Bhadža Govinda, Bhadža Govinda Govinda Gopála! Govinda Govinda Gopála! Mere Muralí Manóhara Na

éma rádža, první žert: „Proč jste sem přišly?“

Krišna je velký odborník ve šprýmování, sanskritsky parihaspatu, a v řečnění. Proč a jak Krišna vtipkoval s Gopíemi? Žertoval, ale srdce Gopíí pocítila takovou bolest: „Volal jsi nás a pak se ptáš, proč jsme přišly?“ Když řeknete: „Mahárádži, přijď ke mně domů přijmout prasádam, já tedy v poledne přijdu a pak, když otevíráte dveře, se mně zeptáte: „Mahárádži, proč jsi přišel?“ Jak odpovím? To znamená, že jste nic nepřipravili? Ó můj Bože, žádné prasádam?

Stejným způsobem Krišna žertoval s Gopíemi…

Šloka

… „prosím, vítejte, ale jak vám posloužit, proč jste sem přišly? Jak vám posloužit?“

Rása lílá ještě nezačala. Rása-lílá-kathá není tak snadná.

Zpívejte: „Rádhe! Rádhe! Džaja džaja Šrí Rádhe! Bhadža Govinda, Bhadža Govinda, Bhadža Govinda Govinda Gopála! Govinda Govinda Gopála! Mere Muralí Manóhara Nanda lálá!

(Zkontrolovala Madan Mohiní didi – UK)

(Volně přeloženo z JayGurudev.org)