Kathá o Šrílovi Rúpovi Gosvámím
(Rio de Janeiro / Brazílie, leden 2013)
V první řadě skládám své pokorné, uctivé poklony k lotosovým chodidlům svého Gurupád Padmy Nitjá Líly Pravišty Om Višnupáda aštottara-šaty Šrí Šrímad Bhaktivedánty Šríly Vamana Gosvámího Mahárádže, a Nitjá Líly Pravišty Om Višnupáda aštottara-šaty Šríly Bhaktivedánty Nárájana Gosvámího Mahárádže. Zároveň skládám své pokorné, uctivé dandavat pranámy k lotosovým chodidlům Nitjá Líly Pravišty Om Višnupáda aštottara-šaty Šríly Gour Govindy Mahárádže, Šríly Bhaktivedánty Swámího Mahárádže a všech starších oddaných, Vaišnavů a Vaišnavích, a všech svých přítomných hostů.
Včera večer jsme hovořili také o slávě Šrí Rúpy Gosvámího a dnes ráno jsme rovněž diskutovali o Šrímad Bhágavatamu. Jde pouze o jednu šloku.
Probíhá mnoho líl, mnoho sladkých zábav Rádhy a Govindy. Včera jsem povídal o tom, jak máme zpívat svatá jména, ale musíme se zříci veškerých prohřešků a zpívat svaté jméno. Rúpa Gosvámípad není obyčejnou osobou, je nejbližším nejdražším Šrímatí Rádhiky. V této líle; přestupek Vaišnava aparádha. Včera jsem vyprávěl, jak Krišna Dás vešel do domku a tehdy narazil na Rúpu Gosvámípada zcela pohrouženého v extázi a v této líle.
Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl: „Hej Rúpo“
yadi vaiṣṇava-aparādha uṭhe hātī mātā upāḍe vā chiṇḍe, tāra śukhi’ yāya pātā
„Spáchá-li oddaný prohřešek vůči chodidlům Vaišnavy když pěstuje liánu (popínavou rostlinu) oddané služby v hmotném světě, jeho přestupek je přirovnáván k šílenému slonu, jenž popínavou rostlinu vyvrátí z kořene a zlomí ji. Takto uschnou její listy.“
(ČČ Madhja 19.156)
Jestliže vykonáte Vaišnava aparádhu; provinění vůči lotosovým chodidlům Vaišnavů, pak o všechno přijdete. Podmíněné duše nemají ponětí, co to Vaišnava aparádha je, nemají zdání. Kaništha-adhikárí rovněž neví, co to jsou přestupky vůči Vaišnavovi. Kaništha-adhikárí; to znamená, že činnosti oddaného - nováčka vypadají jako činnosti Uttama adhikárího, avšak Uttama-adhikárí je neustále pohlcen v tranzu. Kaništha-adhikárí jen napodobuje, myslí si: „Jsem na velmi vysoké úrovni“, ale není tomu tak. V této souvislosti Pán Čaitanja Maháprabhu pravil, že Kaništha-adhikárí nemá žádnou šástra gňánu, znalost písem.
śāstra-yukti nāhi jāne dṛḍha, śraddhāvān ‘madhyama-adhikārī’ sei mahā-bhāgyavān
Ten, jenž není velký odborník v polemice a usuzování zakládajícím se na zjevených písmech, avšak má neochvějnou víru, je považován za oddaného druhé třídy. Rovněž musí být považován za nejpožehnanějšího.
(ČČ Madhja 22.67)
Madhjama-adhikárí zná písma, šástra gňána. Uttama-adhikárí je prvotřídní vysoký oddaný.
śāstra-yuktye sunipuṇa, dṛḍha-śraddhā yāṅra ‘uttama-adhikārī’ sei tāraye saṁsāra
Ten, jenž je odborníkem v uvažování, argumentaci a zjevených písmech, a kdo má pevnou víru v Krišnu, je klasifikován jako nejvyšší oddaný. Dokáže osvobodit celý svět.
(ČČ Madhja 22.65)
Ten, kdo je Uttama-adhikárí; má rozsáhlou znalost šástry. Jednou jsem se zeptal svého Gurudeva: „Kolik znáš šlok?“ Odpověděl: „Budu-li po sedm dní a sedm nocí recitovat všechny šloky, nikdy to nedokončím.“
Proto mu všichni Gaudíja Vaišnavové podávali glosář. Šríla Nárájan Gosvámí Mahárádž mnohokrát během svých dnů příchodu velebil Šrílu Vamana Gosvámího Mahárádže. Tudíž Uttama-adhikárí znamená ohromnou znalost šástra gňány; šlok. Vlastní velmi rozsáhlou znalost šástry. Nikdo jej nedokáže překonat.
Džíva Gosvámípad. Kdo se s ním může srovnávat? Višvanáth Čakravartípad v té době utnul veškeré májavádské filozofie. Stejně tak učinil Džíva Gosvámípad. Impersonalisté před něj nemohou předstoupit. Pochopte, Džíva Gosvámípad a Rúpa Gosvámípad mají rozsáhlé poznání o šástře.
Budu oslavovat Rúpu Gosvámího a Džívu Gosvámípada. Kdysi Rúpa Gosvámípad ve Vrindávanu sepisoval granth a v tu dobu se objevil jeden velice učený odborný člověk a jmenoval se Vallabháčárja. Vallabháčárja byl velmi pyšný na své vědomosti a občas také předstupoval před Pána Čaitanju Maháprabhua a velebil sám sebe: „Ó porazil jsem stanovisko filozofie Šrídhara Swámího.“ Nato se Maháprabhu usmál. Pravil:
prabhu hāsi’ kahe, — “svāmī nā māne yei jana veśyāra bhitare tāre kariye gaṇana”
Śrī Caitanya Mahāprabhu s úsměvem odvětil: „Tu, jež nepřijme svámího (manžela) za autoritu, považuji za prostitutku.“
(ČČ Antya 7.115)
Ta, která nepřijímá svého muže, se nazývá lehká holka, rozumíte? Nerozumíte. To znamená, že nemůžete porazit filozofii Šrídhara Gosvámípada. Čaitanja Maháprabhu jej velmi zlehka potrestal. „Jak je možné, abys umlčel filozofii Šrídhara Swámípada?“ Pak další den Vallabháčárja přišel a řekl Pánu Čaitanjovi Maháprabhuovi: „Napsal jsem komentář ke Krišna náma. Podal jsem mnoho výkladů a komentářů ke Krišna náma.“ A poté Maháprabhu pravil:
prabhu kahe, — “kṛṣṇa-nāmera bahu artha nā māni ‘śyāma-sundara’ ‘yaśodā-nandana,’ — ei-mātra jāni
„Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Nepřijímám mnoho různých významů svatého jména Krišny. Pouze vím, že Pán Krišna je Śyāmasundar a Yaśodānandana. To je vše co vím.“
(ČČ Antja 7.85)
Poté Maháprabhu řekl: „Neznám mnoho významů Krišna náma, On je synem Jašody. Vím, že Krišna náma znamená jen syn Matky Jašody; Jašodanandana a Šjámasundar. Jak je možné, že vykládáš mnoho, mnoho významů Krišna Náma?“ Takto tedy Pán Čaitanja Maháprabhu zničil veškerou jeho pýchu.
Jednou Pán Čaitanja Maháprabhu předvolal svůj doprovod, Advaitu Áčárju, Nitjánandu, Svarúpu Dámodara, Rúpu Gosvámípada, Sanátana Gosvámípada a Gadádhara Pandita. Pak je Začal velebit jeden po druhém. Vallabháčárja prozřel, jací jsou. Tehdy si uvědomil: „Ó Čaitanja Maháprabhu je velice (není slyšet), jak jsou kvalifikovaní. Nato všechna jeho hrdost, všechno bylo zničeno. Pak přijal útočiště u lotosových chodidel Gadádhara Pandita.
Teď se vrátíme k tomu příběhu. Jednou Vallabháčárja přišel za Rúpou Gosvámípadem a v tu dobu Rúpa Gosvámípad sepisoval granth. Vallabháčárja byl o trochu starší než Rúpa Gosvámípad, který byl trochu mladší. Vallabháčárja tedy přišel k Rúpovi Gosvámípadovi a zeptal se: „Rúpo, co to píšeš? Který granth píšeš?“ Nato Rúpa Gosvámípad velmi pokorně odvětil: „Prabhu, píši Bhakti Rasamrita Sindhu.“ Pak Vallabháčárja pravil: „To je moc pěkný granth. To jméno je moc hezké. Bhakti Rasamrita Sindhu! Oceán nektaru oddanosti. Moc krásný granth, to jméno je moc pěkné.“ Pak se zeptal: „Jakou šloku píšeš?“ Pak Rúpa Gosvámípad odpověděl: „Nyní píši šloku“:
bhukti-mukti-spṛhā yāvatpiśācī hṛdi vartate tāvad bhakti-sukhasyātrakatham abhyudayo bhavet
„Fyzická touha užívat si hmotného světa a bažit po osvobození z materiálních pout jsou považovány za dvě čarodějnice, a pronásledují člověka jako duchové. Dokud tyto čarodějnice zůstanou v srdci, jak může někdo pocítit duchovní blaho? Dokud tyto dvě čarodějnice zůstanou v srdci, není možné zakusit transcendentální nadšení z oddané služby.“
(BRS 1.2.22 / ČČ Madhja 19.176)
Ten, jenž vykonává bhadžan a sádhanu a v jeho srdci je touha splynout s Brahmanem, či uspokojovat smysly, jak je potom možné, aby se sudha bhakti zjevila v jeho srdci? Suddha bhakti znamená ryzí oddaná služba. To znamená, že je naprosto oproštěna od všech druhů hmotného uspokojování smyslů a všechny činnosti jsou výhradně pro potěšení Krišny. Taková je tedy definice šuddha bhakti.
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam ānukūlyena kṛṣṇānu-śīlanaṁ bhaktir uttamā
„Člověk by měl sloužit transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Krišnovi s náklonností a bez touhy po materiálním zisku nebo výtěžku z plodonosných činností nebo pomocí filozofické spekulace. To se nazývá čistá oddaná služba.“
(BRS 1.1.11 / ČČ Madhja 19.167)
Věnovat se činnostem, jež jsou výlučně pro potěšení uspokojování Krišnových smyslů; srdce není pokryto gňánou, karmou, jógou, tapasjou a je osvobozeno od veškerého pozemského uspokojování smyslů; to se nazývá anjábhilásitá. Ánukúljena krišnánu-šílanam znamená, že veškerým jeho úsilím je výhradně uspokojit Krišnu. A tato bhakti znamená co? Sloužit Krišnovi neustále bez zastavení či přerušení; a vaše srdce nesmí být pokryto gňánou, karmou, jógou, tapasjou, a při službě Krišnovi rovněž vyjadřujete nějaké pocity, bháva. To se nazývá Uttama-bhakti, nejvyšší oddaná služba Krišnovi. Tomu se říká šuddha-bhakti.
Praktikujete bhakti, avšak pokud je vaše srdce trochu bhukti a mukti; s touhou po uspokojování smyslů nebo touhou splynout s Brahmanem, pak přijdete o svou bhakti. Krišna je velice nevypočitatelný. Nedá vám bhakti.
kṛṣṇa yadi chuṭe bhakte bhukti mukti diyā kabhu prema-bhakti nā dena rākhena lukāiyā
„Chce-li oddaný od Pána osvobození či materiální uspokojování smyslů, Krišna to okamžitě pošle, avšak ryzí oddanou službu Nechává skrytou.“
(ČČ Ádi 8.18)
Krišna ukryje premu. Neposkytne ji snadno a před tím, kdo vykonává bhadžan a sádhanu Krišnovi, pak Schová premu a dá vám mukti a bhukti; uspokojování smyslů anebo vysvobození.
Po tisíce a tisíce životů můžete praktikovat bhadžan a sádhanu, ale není snadné, aby se Hari bhakti zjevila ve vašem srdci. V této souvilosti se bhakti nazývá sudurlabha. Sudurlabha znamená velmi, velmi vzácný. Šuddha bhakti není tak jednoduché konat. Oddaný zaměřený na bhakti, zejména Vradža bhakti. Vradža bhakti jako Sakja, Vatsalja a Madhurja, milenecký vztah není laciný. Gopí prema je hodně, hodně výjimečná, není lehké ji obdržet. Brahmá, Šiva a Nárada, jež jsou prvotřídní vysocí, to nedokáží získat, tak jak je možné, aby to získala podmíněná duše? To znamená, že Rádhá dásjam, služebnice Šrímatí Rádhiky, je velice, velice unikátní, není jednoduché toho nabýt.
Možná znovu vyvstane vaše otázka, proč vykonávám bhadžan a sádhanu, jež jsou mimo mou způsobilost? Proč to vykonáváte? Proč to máte dělat? Možná vyvstane otázka, či nikoliv? Toto je velice, velice vzácné. Brahmádží, Šivádží, Nárada jsou velmi vysocí oddaní a nedosáhnou toho?
Brahmádží, Šivadží, Náradadží jsou osvobození a vysocí oddaní Pána a nemohou to získat. Jak je to možné? Jaký je váš cíl? Jaká je vaše naděje? Snažte se tomu porozumět.
Když jsme slyšeli o bhadžanu předešlých áčárjů Prahláda, Druvy; jak vykonávali sádhanu a bhadžan a odříkání, my nejsme dobří v takovém odříkání a bhadžanu a sádhaně, tak jak je možné povýšit na služebnici Šrímatí Rádhiky, Rádhá dásjam. Druva Mahárádž vykonal přísná odříkání, šest měsíců tvrdých odříkání, my to nedokážeme. Nedokázali jsme vykonat jedno Ekádaší, posnídali jsme. Gurudev řekl, ne, na Ekádaší byste neměli pít vodu do dvanácti hodin. Snažte se to pochopit, když se sami sebe zeptáte, jak je to možné?
Když jste slyšeli nektar o Druvovi a Prahládovi; jak vykonávají bhadžan a sádhanu? My nevykonáváme odříkání, neděláme to tímto způsobem. Tak jak je možné dosáhnout nejvyšší premy či Rádhá premy; Gopí premy?
Uddhavadží přišel do Vradže a spatřil Rádhárání a premu Gopíí. Znovu a znovu prahnout po tom získat kapičku nálady Šrímatí Rádhiky, to není možné. Přesto Uddhava vykonává přísná odříkání na břehu Kusum Sarovara. Tímto způsobem, když slyšíte o předchozích Áčárjích Brahmovi Šivovi, Náradovi jak prvotřídní jsou, a nemohou dosáhnout Rádhá dásjam, tak jaká je vaše naděje? Jak je to možné?
Vaší jedinou nadějí je Čaitanja Maháprabhu Gaurasundar a v této Kali Juze byl Šačinandana Gaurahari nazýván ztělesněním štědrosti a velkodušnosti. Odevzdáte-li se zcela a naprosto Šačinandanovi Gauraharimu, pak Udělí tu nejvyšší premu. V těchto šlokách je řečeno:
yathá yathá gaura-padaravinde vindeta bhaktim krita-punja-rasih tatha tathotsarpati hrdy akasmad rádhá-padambhodža-sudhambu-rasih
„Když zbožná duše s požehnáním dosahuje ryzí oddanosti ke Gaurovi a je pohroužena ve službě Jeho lotosovým chodidlům, nektaruplný oceán oddané extáze proudící z lotosových chodidel Šrí Rádhiky se zvolna vynořuje bez jakékoli hmotné příčiny a zaplavuje jeho srdce.“
(Šrí Čaitanja-čandrámrita 88)
Pokud se naprosto odevzdáte Šačinandanovi Gauraharimu, pak bezpříčinnou milostí Gaurahariho dospějete k Rádhá premě, jinak není naděje. Ale jak se odevzdáme lotosovým chodidlům Šačinandany Gaurahariho? Proto Narottama dás Thákur vysvětluje: „Ten, kdo je nejbližším a nejdražším Šačinandany Gaurahariho, je odevzdán.“ A rovněž Prabhodananda Sarasvatípád oslavuje toho, jenž je nejbližším a nejdražším Šačinandany Gaurahariho, ten se potom Jeho bezpříčinnou milostí narodí v Navadvíp dhámu, tehdy veškeré prohřešky, aparádha, budou zničeny. Načež budete, bezpříčinnou milostí Šačinandany Gaurahariho, moci vstoupit do Vrindávan dhámu. Takový je proces.
gaura prema rasārṇave, se taraṅge
jebā ḍūbe, se rādhā-mādhava-antaraṅga
Ten, jenž se noří do vln oceánu gaura-premy, se stane důvěrným společníkem Šrí Šrí Rádhy Mádhavy.
(Gaurángera Du’ti Pada - Šríla Narottama dás Thákur)
Tedy nejvyšší prema je Rádhá prema, Rádhá dásjam, Gopí prema není tak levná, nýbrž jedině milostí Šačinandany Gaurahariho a Jeho dhámu. A v této Kali Juze neexistuje žádná jiná naděje, jen jedna; jak se odevzdat Šačinandanovi Gauraharimu.
árádhitam nava-vanam vradža-kánanam te
nárádhitam nava-vanam vradža eva dúre
árádhito dvidža-suto vradža-nágaras te
nárádhito dvidža-suto na taveha krišnah
árádhitam nava-vanam. Ten, jenž uctívá Vrindávan a Navadvíp, povýší do Vrindávanu.
árádhitam nava-vanam vradža-kánanam te
nárádhitam nava-vanam vradža eva dúre
árádhito dvidža-suto vradža-nágaras te
nárádhito dvidža-suto na taveha krišnah
Uctíváš-li Navadvíp, tak také uctíváš les Vradže. Jestliže neuctíváš Navadvíp, pak les Vradže je daleko. Uctíváš-li Pána Čaitanju, potom uctíváš rovněž Šrí Rádhu a Krišnu ve Vradži. Pokud neuctíváš Pána Čaitanju, pak nemůžeš uctívat Šrí Rádhu a Krišnu.
(Prabhodánanda Saraswatí Navadvípa Šataka 78)
Toto je výtažek ze šlok o tom, jak se odevzdat Šačinandanovi Gauraharimu a Jeho dhámu, Gaura dhámu, obzvlášť Gaura náma a Gaura dhám nepřijímají žádný přestupek, aparádhu.
kṛṣṇa-nāma’ kare aparādhera vicāra kṛṣṇa balile aparādhīra nā haya vikāra
Je třeba brát zřetel na prohřešky během opěvování Haré Krišna mantry. A tak pouhé zpívání Haré Krišna extázi nezpůsobí.
(ČČ Ádi 8.24)
caitanya-nityānande nāhi e-saba vicāra nāma laite prema dena, vahe aśrudhāra
Pokud však alespoň s nepatrnou vírou zpívá svatá jména Pána Caitanyi a Nityānandy, je ode všech přestupků rychle očištĕn. Jakmile potom zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, cítí extázi lásky k Bohu.
(ČČ Ádi 8.31)
Víte co toto znamená? kṛṣṇa-nāma’ kare aparādhera vicāra; když zpíváte Krišna náma, musíte brát v úvahu přestupky vůči svatému jménu, náma aparádha. První náma aparádha, pomlouvání Vaišnavů. Zadruhé, domníváte se, že Krišna náma je to samé, co Šiva náma; to je náma aparádha. Třetí prohřešek je zneuctít Gurua. Guru znamená jak Díkšá Guru, tak Šikšá Guru.
caitanya-nityānande nāhi e-saba vicāra nāma laite prema dena, vahe aśrudhāra
Pokud však alespoň s nepatrnou vírou zpívá svatá jména Pána Caitanyi a Nityānandy, je ode všech přestupků rychle očištĕn. Jakmile potom zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, cítí extázi lásky k Bohu.
(ČČ Ádi 8.31)
Zpíváte-li Gaura náma, není brán zřetel na žádný přestupek, pouze zpívejte Gaura Gaura Gaura, poté dosáhnete vznešené premy. Když potom zajdete do Gaura dhámu, pak budou všechny vaše poklesky zničeny.
To znamená, říkal jsem, že jediná naděje jak docílit nejušlechtilejší premy, Rádhá dásjam či služebné Šrímatí Rádhiky, je Šačinandana Gaurahari. Proto si vždy pamatujte, že Šačinandana Gaurahari je naším Ištadevem. Kdo je naším Ištadevem? Šačinanandana Gaurahari. Potom pod vedením Šačinandany Gaurahariho uctíváme Rádhu a Krišnu. Proto opěvujeme Gaura mantru, Gaura Gájatrí. Bez Šačinandany, Gaura mantry, Gaura Gájatrí nevyvinete Krišna premu. Nejprve zpívejte Gaura mantru a potom Gaura Gájatrí.
Teď se vrátím k tomuto tématu; Vallabháčárja se zeptal Rúpy Gosvámípada: „Jaký granth sepisuješ?“ Odpověděl: „ Píši Bhakti Rasámrita Sindhu. Vallabháčárja řekl: „Jakou píšeš šloku?“
bhukti-mukti-spṛhā yāvat piśācī hṛdi vartate tāvad bhakti-sukhasyātra katham abhyudayo bhavet
„Fyzická touha si užívat hmotného světa a touha po osvobození z hmotného otroctví jsou jako dvě čarodějnice, a jako duchové sužují člověka. Dokud tyto čarodějnice zůstávají v srdci, jak může pocítit transcendentální štěstí? Dokud tyto dvě čarodějnice přetrvávají v srdci, není možno požívat posvátné blaženosti oddané služby.“
(BRS 1.2.22 / ČČ Madhja 19.176)
Sloužíte-li bhukti, uspokojování smyslů, a mukti, touze po osvobození, jak je možné, aby se projevila šuddha bhakti. Pak Vallabháčárja řekl: „Rúpo, tvoje šloky jsou moc krásné, pěkné, ale v této šloce přirovnáváš mukti, osvobození, k čarodějnici. Gňáníni vykonávají přísná odříkání, následují mnoho usměrnění. Prohlašuješ, že gňáníni jsou jako čarodějnice, muktini jsou jako čarodějnice? Toto není dobrý příklad.“
Rúpa Gosvámípad je velice pokorný, je ztělesněním tṛṇād api su-nīcena (považuje se za nižšího než je tráva, /ČČ Ádi 17.31/, pozn. překl.).
Pravil: „Prabhu, jsi učenec; před tebou nejsem nic. Jsi jako slunce a já jsem jako malá svíčka. Spatřuješ-li tedy v mé šloce nějaký nedostatek, můžeš ji opravit, jak se ti zlíbí. Nato Vallabháčárja odpověděl: „Ano, můžu opravit tvé šloky.“ Pak ještě řekl: „Nyní je příliš pozdě. Kolem poledne se musím vykoupat v Jamuně, tedy možná zítra přijdu a opravím tvůj granth. Když si všimnu nějakých chyb či nedostatků, vše, co máš, zkontroluji.“
Píšete-li granthy, může se objevit mnoho nedostatků, v siddhántě, tímto způsobem, nebo možná, že pár šlok bude naruby a takové věci, je to tak? Nedokážeme ztvárnit dokonalý granth.
V mnoha šlokách v Sanskritu je nějaká skvrna (kaňka), či něco, to je přirozenost. Vzpomínám si, jak Íšvara Purípád přišel do domu Džagannátha Mišry. V tu dobu Čaitanja Maháprabhu prováděl svou lílu s Nimái Panditem, velice učený člověk. Tehdy Íšvara Purípád sepsal granth Šrí Krišna lílá. Toho času Íšvara Purípad řekl Nimáiovi: „Jsi velice moudrý učenec a všichni ti říkají Nimái Pandit, proto, prosím, oprav můj granth, pokud najdeš nějakou chybu či nedostatek. Tehdy Čaitanja Maháprabhu pravil:
„Ty jsi Íšvara Purípád!“ Maháprabhu řekl: „Jak je možné, abych si všiml chyby v tvém granthu?“ Maháprabhu nekontroloval granth Íšvary Purího. Teď abychom se vrátili, Vallabháčárja je velice pyšný na své odborné vědomosti, tak řekl: „Dobře, zítra přijdu a zkontroluji tvůj granth.“ V tu chvíli žák Rúpy Gosvámípada; kolik žáků má Rúpa Gosvámípad? Jednoho! Jak se jmenuje? Džíva Gosvámípad. Ten se velice rozhněval, velmi se rozhněval na Vallabháčárju. Žáci chovají velikou loajalitu ke svým Gurudevům a tolik víry, ništhy, proto se Džíva Gosvámípad velice rozzlobil. Můj Gurudev napsal tyto šloky, tak jak se opovažuje najít chyby. Jak je to možné? Žák je spojen s velkou věrností. Můj Gurudev toto napsal, proto je to na sto procent dokonalé. Džíva Gosvámípad, byl v té době malý, se velice rozzlobil, avšak před svým Guruem nemohl nic říci.
Vallabháčárja odešel z toho místa a šel se vykoupat do Jamuny. Pak Džíva Gosvámípad řekl svému Guruovi: „Gurudeve, dnes není žádná voda v kuchyni, musím dojít pro nějakou vodu z Jamuny.“ Nato mu Rúpa Gosvámípad řekl: „Dobrá, běž a přines vodu.“
Vallabháčárja se koupal v Jamuně ve stejnou dobu, kdy přišel Džíva Gosvámípad. Poté Džíva Gosvámípad začal promlovat o Bhakti Rasámrita Sindhu a co je jeho podstatou, kterýž napsal jeho Gurudev. Pak o tomto diskutoval s Vallabháčárjou. Poté Džíva Gosvámípad řekl: „Jak je možné, abys opravoval granth mého Gurudeva? Tehdy Vallabháčárja odpověděl: „Ne, tvůj Guru, Rúpa Gosvámí, srovnává mukti, osvobození, s čarodějnicí, toto není dobré.“ Natož mu Džíva Gosvámí pověděl: „Ne, můj Gurudev neříká takové věci, čti to pozorně, bhukti mukti sprihá. Sprihá znamená touha, to hovoří o tom, že touha je přirovnána k čarodějnici.“
A tímto způsobem Džíva Gosvámípad moc pěkně, mluvnickým způsobem, prokazuje, že co můj Gurudev píše, je dokonalé, nemůžeš to opravit. Načež si Vallabháčárja uvědomil, že je to pravda. Potom šel přímo od Jamuny do domku Rúpy Gosvámoho, a ve stejnou dobu se Džíva Gosvámípad vrátil od Jamuny. Pak se Vallabháčárja zeptal: „Kdo je tento malý chlapec?“ Rúpa Gosvámípad odvětil: „Mám dvě spojitosti s tímto chlapcem. Je mým synovcem, protože otec Džívy Gosvámípada je mým bratrem, proto je mým synovcem, a je rovněž mým žákem. Tehdy Vallabháčárja řekl: „Tvůj žák je velice inteligentní a v jedné vteřině mne porazil, má rozsáhlé vědomosti písem, Véd, Purán, Upanišád, všeho.“ Řekl Rúpovi: „Napsal jsi znamenité šloky, nemohu je opravit, poněvadž tvůj žák mne přemohl, tak jak je možné, abych opravil tvé knihy? Je to pro mne nemožné.“ Rúpa Gosvámípad nic neříkal, poté Vallabháčárja odešel z jeho chalupy.
Následně se Rúpa Gosvámípad očividně velice rozzlobil na Džívu Gosvámípada. V tu chvíli řekl: „Hej, Džívo, nejsi způsobilý, abys u mne zůstal. Jaká jsou učení Čaitanji Maháprabhua?
tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā amāninā māna-dena kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
„Ten, jenž se považuje za nižšího než tráva, kdo je snášenlivější než strom, a kdo neočekává úctu pro sebe, avšak je neustále připraven ctít druhé, může velmi snadno neustále opěvovat svaté jméno Pána.“
(ČC Antja 20.21)
Jaké je poučení Pána Čaitanji? Uctívej druhé. Ten, kdo je nadutý, nech ho jít do pekla, ale cti jej. Vallabháčárja byl velmi hrdý na své odborné vzdělání, na všechno, přišel, avšak ty jsi mu nevzdal úctu, převýšil jsi ho. Tak jak je možné, abys zpíval? Můžeš jít kamkoliv, jak se ti zlíbí.“ Jakou má vinu Džíva Gosvámípad? Kdo to dokáže vysvětlit? Ale Rúpa Gosvámípad je velice rozzlobený a přísný, řka „vypadni odsud“, a Džíva Gosvámípad říká: „Ó Gurudev se mnou není potěšen, co si počít?“
Tak Džíva Gosvámípad řekl: „Vzdávám se…“ Zašel na břeh Jamuny, tam, kde žijí krokodýli. Pak uběhl jeden den a Vradžavásíni se ptali Rúpy, kde je Džíva, tvůj žák? Avšak Rúpa Gosvámípad neodpovídá. I někdo řekl Sanátanovi Gosvámípadovi, že jeden Vradžavásín zahlédl chlapce, žijícího v jámě krokodýla na břehu Jamuny. Nato se tam Sanátan Gosvámípad vydal a uviděl Džívu Gosvámípada jak pláče a pláče a opěvuje Svatá Jména.
Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré
Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré
Sanátan Gosvámípad velmi pokorně řekl: „Džívo, pojď se mnou.“ Předvedl Džívu Gosvámípada před Rúpu Gosvámípada. Sanátan Gosvámípad je hodně proslulá učená osoba a také mu každý vzdává úctu. Když tedy přišel do domku Rúpy Gosvámípada, Rúpa Gosvámípad byl velice poslušný a složil poklony k lotosovým chodidlům svého staršího bratra Sanátana Gosvámípada. Pak se Sanátan Gosvámípad zeptal Rúpy, jaké je ponaučení Pána Čaitanji Maháprabhua? Jaké je učení Pána Čaitanji Maháprabhua?
Jīva dayā! Maháprabhu řekl, dejte milost všem živým bytostem. Rúpa pravil: „Ano, toto je pravda. Dejte milost všem pokleslým živým bytostem“, taková je moudrost Pána Čaitanji Maháprabhua. Jak je možné neudělit milost tomu každému jedinci, který k tobě přišel vykonávat bhadžan a sádhanu? Takové je poučení Čaitanji Maháprabhua. „Jīva dayā! Uděl milost Džívovi, on je džíva.“ Sanátan Gosvámípad pravil: „Opět jej přijmi“, a poté se Rúpa Gosvámípad a Džíva Gosvámípad setkávají a roní slzy.
Možná se zeptáte; proč byl Rúpa Gosvámípad naštvaný na svého žáka? A jaké chyby udělal Džíva Gosvámípad? Jakou chybu udělal? Rúpa Gosvámípad se na něho rozhněval. Zde Rúpa Gosvámípad vystihuje: „Cti druhé a vyjádři jim jméno, slávu, úctu. A Džíva Gosvámípad odpovídá: „Ne, kdokoli pomlouvá mého Gurua, toho musím přísně potrestat.“ Existuje mnoho šlok o tom, že kritizuje-li někdo mého Gurua, musím jej tvrdě potrestat.
Šástra praví: „Uřízni mu jazyk.“ Tyto šloky jsou velmi drsné. A další líčení je utnout jeho filozofii a nemáte-li poznání šástra-gňány, nikdy víc nespatřete jeho tvář, vykoupejte se v Jamuně či Ganze a očištěte to místo vodou. Co znamená žák? Pokud je můj Guru dokonalý a pravý, pak se Jej a Hari Námu nikdy nevzdat.
mannátha šrí džagannátha
madguru šrí džagadguru
madátmá sarvabhútátmá
tasmai šrí gurave namah
Můj Pán je Pánem Vesmíru. Můj Guru je Guruem celého světa. Má duše je všech bytostí, proto skládám pranám tomuto Šrí Gurudevovi, jenž mi toto předložil.
(Skanda Purāṇa)
Můj Guru Vaman Gosvámí Mahárádž vždy uváděl tento verš.
Občas také trochu kárám. Guru není jako váš přítel a přítelkyně. Jeden den máte přítele, pak ho dalšího dne opustíte, a nato další den máte jiného přítele. Guru takový není, Guru je věčný, nadpřirozený. Sambandha-gňána (znalost tří tattev či pravd: viṣṇu-tattva, jīva-tattva a śakti-tattva, pozn. překl.).
Dokážete změnit ostatní věci, avšak nemůžete změnit svého Gurua. Guru je bonafide za každých okolností, nemůžete jej změnit. Existuje mnoho šlok, existuje mnoho druhů prohřešků spáchaných hříšnými činnostmi a mnoho druhů pokání, ale neexistuje odčinění pro toho, kdo se vzdá Gurua. Raghunáth dás Gosvámí přijal díkšu od Jadunandana Áčárji, ale přijal šikšu od Čaitanji Maháprabhua, Svarúpy Dámodara, Ráje Rámanandy, Sanátana Gosvámípada, dokonce nakonec přijal šikšu od Rúpy Gosvámípada, avšak velebí pouze svého Gurua, Jadunandana Áčárju.
nāma-śreṣṭhaṁ manum api śacī-putram atra svarūpaṁ rūpaṁ tasyāgrajam uru-purim māthurīṁ goṣṭha-vāṭīm rādhā-kuṇḍaṁ giri-varam aho rādhikā-mādhavāśāṁ prāpto yasya prathita-kṛpayā śrī-guruṁ taṁ nato’smi
Jsem zcela zavázán Šrí Gurudevovi. Proč? Předal mi toho tolik: Nejvyšší význam svatého jména Krišny; vznešenou podobu zvuku, jež obsahuje vrcholnou formu myšlení, vnuknutí, velkoleposti, všechno. A udělil mi službu našemu šlechetnému Spasiteli Šrí Čaitanjovi Maháprabhuovi a jeho nejdražšímu pomocníkovi Šrí Svarúpovi Dámodarovi. Zapojil mne do spojení se Šrí Rúpou, jenž dostal pokyn rozdávat nejniternější záležitosti srdce, dokonalou lásku, rágánugá bhakti. Gurudev mi předal Šrílu Sanátana Gosvámího, který nám poskytuje sambandha-gňánu, správné pochopení našeho vztahu ke Šrí Krišnovi, a dal mi Mathuru Mandalu, jež mi pomůže v mém vzpomínání na Rádhu a Govindu kamkoli jen pohlédnu. Gurudev svou milostí vyjevil velkolepé postavení Rádhá Kundu, nejoblíbenějšího místa Rádhy a Govindy pro Jejich zábavy a tento Girirádž Góvardhan. Nakonec mi předal naději, že jednoho dne získám službu Šrí Šrí Rádhice a Mádhavovi. Můj Gurudev mi poskytl všechny tyto jistoty, proto s úctou skláním svou hlavu k jeho lotosovým chodidlům.
(Šrí Mukta-čarita Raghunáth dás Goswámí)
Raghunáth dás velebil svého Díkša Gurua, Jadunandana Áčárju. Myslíte-li si, že: můj Gurudev je možná méně inteligentní a já jsem vysoce inteligentní, můžete od něj přijmout Díkšu a přijmout Šikšu od kteréhokoli bonafide Gurua. Šríla Bhaktivinód Thákur objasňuje, že se můžete vzdát svého Gurua, vyskytnou-li se tři nedostatky. Když je váš Guru impersonalista, májavádí, opusťte takového Gurua a přijměte útočiště u lotosových chodidel pravého vaišnavského Gurua. Kritizuje-li váš Guru neustále Vaišnavy, páchá Vaišnava aparádhu, zřekněte se toho hloupého nesmyslného Gurua, jenž pomlouvá Vaišnavy, a činí Vaišnava aparádhu. A třetí podmínkou je, pokud se váš Guru nezákonně stýká se ženami či je ženatý; vzdejte se takového Gurua, hloupý nesmysl, žádné ústupky. Maháprabhu nedal Ačjutovi Haridásovi takovou výjimku.
Je-li váš Guru Vaišnavou, vaišnavským Guruem, pak se ho za žádných okolností nemůžete vzdát. Jednou oddaný řekl: „Ó Gurudeve, když kráva nedává mléko, co budu dělat?“ To znamená, že jestliže váš Guru nepředal nejvyšší prema bhakti, co si počnete? Šríly Gurudeva se při ranní procházce rovněž zeptali na tuto otázku, a je to v knize ‚Procházka se Světcem‘ (‚Walking with a Saint‘). Co dělat, když vám váš Guru nedává nejvyšší prema bhakti?
Pokud se domníváte, dle vašeho poznání, že toto není prvotřídní Guru, co uděláte? Avšak Guru je Vaišnava dodržující čtyři zásady, provádí bhadžan a sádhan. Když kráva nebude dávat mléko, co uděláte? Lidi napadá podříznout ji a sníst maso, pokud kráva nedává mléko, v západní filozofii je to tak, že se podřízne, pošle se na jatka a sní se její maso. Gurudev toto neuvádí. Nedává-li kravka mléko, fajn, nechte si ji a potom si můžete přivést další krávu. Toto je indická kultura. Když vaše kráva nedává mléko, nikdy se jí nesmíte zříci, jen si ji nechte a přiveďte jinou kravku. Stejně tak, pokud vám váš Guru nedokáže předat nejvyšší premu, neměli byste jej zanechat. Co udělat? Přijměte od něho díkšu a přijměte šikšu od dalšího skutečného Gurua. Takový význam má šikšá. Přijměte to, tak, jako Bradžanáth a Vidžaj Kumárové. Přijali díkšu a poté v Džagannáth Purí přijali šikšu od Babádžího Mahárádže, ale nevzdali se svého Gurua. Jako Raghunáth dás Gosvámí se nezřekl svého Gurua Jadunandana Áčárji, nýbrž přijal šikšu od Svarúpy Dámodara, Rája Rámananda dokonce od Rúpy Gosvámího. Takový je postup.
Tedy toto je příběh o Džívovi Gosvámípadovi a Rúpovi Gosvámípadovi. Sanátan Gosvámípad pravil: „Hej Rúpo, Džíva nemá žádné nedostatky. Ustanovil, že tattva siddhánta, jež jsi sepsal, je dokonalá, tak jak je možné, aby tento učený člověk mohl porazit tvou filozofii.“
Kdysi přišel jeden impersonalista, májavádí, do Mathury a v tu dobu tento májávádí podobně projednával s Param Gurudevem Šrílou Bhakti Pragňánou Kešavou Mahárádžem, že džíva je Brahma. Následně si tam přisedl Šríla Gurudev Nárájan Gosvámípad Mahárádž. Pak Šríla Gurudev Nárájan Gosvámípad Mahárádž řekl: „Krišna nezdvihl pouze Girirádž Góvardhan, ale také Vypil lesní požár.
Šríla Gurudev podotkl: „Jsi Brahma?“ Na to májavádí odpověděl: „Ano, vy všichni jste Brahma, ty jsi Brahma, a já jsem Brahma, vy všichni jste Brahma.“ V tu chvíli Param Gurudev řekl: „Hned přines nějaký hořící klacek a dej mu jej do úst, poněvadž on je Brahma.“ Pak Šríla Gurudev přinesl hořící dřevo a májavádí odešel.
Jste Krišna? Řekne-li někdo, Já jsem Brahma, dobře, tak pojď sem. Krišna je Bhagaván Brahma, tak pokud jsi Brahma, pak oba jsou Brahma. Krišna, což je rovněž napsáno ve Šrímad Bhágavatamu, pojmul lesní požár, tak ty jej také chyť.
Gurudev řekl, že tehdy tam, kde Param Gurudev pobýval, přišlo mnoho májavádínů, a on je všechny porazil. Takže toto samé s Džívou Gosvámípadem, byl dokonalý. Jak je možné, aby byly jakékoli nedostatky v tom, co můj Gurudev napsal? Je to výtečné na sto procent. Nejsou v tom žádné nedostatky, žádné vady v tom, co můj Gurudev sepsal. Někdy možná nerozumíte, co Guru říká, ale to je něco jiného. Co říká Guru, to je dokonalé.
Takže taková jsou učení Rúpy Gosvámípada a Džívy Gosvámípada. Džíva Gosvámípad mimoto napsal mnoho granthů a zejména šest sandarbh (části spisu Bhágavata Sandarbha, pozn. překl.) a přemohl veškerou májavádskou filozofii a zavedl Krišna bhakti. Džíva Gosvámípad napsal Tattva-sandarbhu, Bhágavat-sandarbhu, Paramátma-sandarbhu, Krišna-sandarbhu, Bhakti-sandarbhu, Príti-sandarbhu.
Bolo Džíva Gosvámípad ki Jay
Rúpa Goswámípad ki Jay
Jaya Jaya Šrí Rádhe
* (Přepsala Ratna Prabha Didi – BR; zkontrolovala a šloky sepsala Madan Mohiní Didi - UK)
(Přeloženo z JayGurudev.org)
