Rádhá Tattva Kathá - Rusko 2015
Tuto hari-kathá přednesl Šrí Šrímad Bhaktivedánta Vana Gosvámí Mahárádž 7. září 2015 v Krasnodaru, Rusko.
Diskutovali jsme o mnoha různých zábavách Krišny a Jeho dětských zábavách. Krišna rovněž zabil mnoho démonů. Také Projevil aišvarja (honosné) podoby před Matkou Jašodou a Nandou Mahárádžem.
Včera ráno jsem také říkal, že Matka Jašodá spatřila nespočet vesmírů v malé Krišnově pusince. Nicméně Matka Jašodá se domnívala, že Krišna je posedlý duchem. Proto přivolala brahmany, aby provedli očišťovací obřady s použitím kravského hnoje a zpívali Krišnovi védské mantry. Takto Krišna vykonává mnoho sladkých líl ve Vradži. A Nanda-Jašodá o Něho rovněž pečují jako o normálního syna. Tudíž Krišna vyrostl v domě Nandy a Jašody. Zde Ukradl máslo. Krišna a Balarám vyrostli spolu v domě Nandy a Jašody.
Naráda Riši uvažuje: „Krišna se narodil v Nandagoanu, avšak bez Své šakti, jak je možné, že je Krišna ve Vradži? Proto Nárada Riši přemýšlí: „Musím vyhledat Krišnovu vnitřní energii, Šrímatí Rádhiku.“ Nárada Riši zná celou tattva siddhántu (závěr učení). Chce tedy nalézt Šrímatí Rádhiku, jež je vnitřní energií Krišny. Nárada Riši hledal po celé Vradži, ale nemohl Ji najít.
V různých kalpách (dny Brahmy) se Šrímatí Rádhika zjevovala ve Vradži v domě Kirtidy Sundarí a Vrišabhanua Mahárádže. Zrození Šrímatí Rádhiky je velice významné, jak je uvedeno a oslavováno v různých písmech o džanma mahotsava Šrímatí Rádhiky. Rúpa Gosvámípad rovněž velmi pěkně popsal Její džanma mahotsava.
Existuje mnoho krásných zábav, které se dějí mezi dvěma horami. Jsou jimi dva bratři, Himaláj na severu a Vrinda-čal na jihu. Dcera Himaláje je Satí-deví, Párvatí, jež se provdala za Šivadžího, a všichni byli šťastní a velebili ho. Vrinda-čal neměl děti a to ho znepokojovalo.
Jednoho dne Vrinda-čal také uctíval Pána Višnua a prosil o dceru, která se bude muset provdat za někoho, kdo oplývá větší krásou než Pána Šiva. Tehdy byl Pán Višnu s Vrinda-čalem velmi potěšen. Pán mu nenadělil pouze jednu dceru, nýbrž dalších pět dcer. Bezpříčinnou milostí Pána Višnua se ve Vrindávanu narodila Šrímatí Rádhika, Čandrávalí a ostatní nádherné dcery.
Kamsa si v Mathuře vyslechl od hlasu ve vzduchu, božkého zvuku, že pokud si vezme Šrímatí Rádhiku, pak může přemoci Pána Višnua. A že může také porazit Pána Šivu. Tedy Kamsa přikázal Pútaně, aby vyhledala Šrímatí Rádhiku. Kalpa vedešu. V různých kalpách (tisíciletí) se Šrímatí Rádhika rodí na odlišných místech. V některých kalpách se Šrímatí Rádhika zrodila ve Varšaně z lůna Kirtidy Sundarí. V některých kalpách se Zjevila z ohně, ohňové oběti. V některých kalpách se Šrímatí Rádhika zhmotnila z lotosu. Narodila se tedy na různých místech v různých kalpách. V šástře je to tak řečeno, kalpa vedešu harikathá. Kalpa znamená jeden Brahmův den. Takže Šrímatí Rádhika se v jednotlivých kalpách zjevila v odlišných oblastech. Jednou se Šrímatí Rádhika objevila také na lotosu v řece Jamuně.
Takže když Kamsa uslyšel ten hlas, božský zvuk: „Vezmeš-li si Šrímatí Rádhiku, dokážeš překonat Pána Višnua a zdolat Pána Šivu“, proto dal rozkaz Pútaně, aby vyhledala Šrímatí Rádhiku.
Pútana je čarodějnice, visačin. Deset dní před zrozením Krišny, Pútana hledala Šrímatí Rádhiku a během té doby zabíjela novorozeňata. Pútana ve skutečnosti zabíjela démonská nemluvňata, poněvadž tak to naplánovala Jógamája. Jak je uvedeno ve Šrímad Bhágavatamu, Pútana usmrtila mnoho novorozeňat.
kaṁsena prahitā ghorā
pūtanā bāla-ghātinī
śiśūṁś cacāra nighnantī
pura-grāma-vrajādiṣu
„Když se Nanda Mahārāja vracel do Gokuly, ta samá krutá Pūtanā, kterou Kaṁsahad předtím povolal, aby zabíjela děti, se potulovala po městech, velkoměstech a vesnicích, vykonávajíc svou hanebnou službu.“
(Šrímad Bhágavatam 10.6.2)
Pútaně rovněž hrozně páchne z huby. Je to čarodějnice, visačin. O půlnoci všude poletovala a zabíjela mnoho novorozených dětí.
Po tom, co létala sem a tam, dorazila do Vindhjačalu. Tehdy se také Vindhjačalovi narodilo pět dcer. Během půlnoci Pútana ukradla pět novorozeňat a letěla zpět k Mathuře, ale něco se přihodilo. Miminka jedno po druhém padala z její náruče. Jedno z pěti dětí spadlo dolů. Byla to Čandrávalí. Proto byla ta řeka pojmenována po Čandrávalí. Višakhá také vypadla Pútaně z ruky. To místo, kam spadla, se nazývá řeka Višakhá. Pútana se nakonec zmocnila jen Šrímatí Rádhiky a letěla do Mathury.
V té době brzo ráno brahmanové z Mathury zpívali jednu výjimečnou mantru, Véda mantru. Tehdy se Pútanino tělo začalo třást. Načež Šrímatí Rádhika vypadla z její náruče a dopadla na nádherný lotus v Jamuně.
To místo se jmenuje Raval, kdo navštívil Vradža mandal parikram. Nanda Mahárádž pobýval v Nanda Gokulu a Vrišabhánu Mahárádž žil v Ravalu, poněvadž Vrišabhánu Mahárádž a Nanda Mahárádž jsou velcí přátelé. Kde se zdržuje Vrišabhánu Mahárádž, tam je Nanda Mahárádž. Jsou si vždy nablízku. Když je Nanda Mahárádž v Nandagaonu, Vrišabhánu Mahárádž je v Baršaně. Když je Nanda Mahárádž v Nanda Gokulu, Vrišabhánu Mahárádž jde do Ravalu, na břeh řeky Jamuny.
Vrišabhánu Mahárádž se brzy ráno vydal vykoupat do Jamuny. Brzo ráno, je moc pěkně, nazývá se to brahma-muhurta. Vane sladký vánek. Sladká vůně. Všechny lotosové květy v Jamuně se rozvíjí. Medonosné včely bručí na lotosových květech. Voda v řece Jamuně je velmi krásná s barvou kurkumy, kvůli jasu opadajících lotosů, které pokrývají hladinu. Vychází velice líbezný hlas pávů a pávic, je slyšet ‚Kaj Ká‘. Křepelka, říká se jí kukačka, vydává zvuky. Je slyšet moc sladká melodie (Gurudev vydal moc hezký zvuk „kú“ – všichni se smějí). Protože brzo ráno je moc hezky a je ticho, pokojná mysl. Klidná mysl každého je zcela čistá a klidná.
Obzvlášť po ránu je dobré meditovat o Pánu. Malí brahmanští chlapci opěvovali Védské mantry:
„Oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padaṁ sadā paśyanti sūrayaḥ divíba čakšur átatam”
(„Božská chodidla našeho Svatého Pána jsou jako slunce nad našimi hlavami, Jeho božská chodidla jsou jako bdělé oči toho nejlepšího strážce, jenž jsou nad našimi hlavami jako slunce, a žijeme pod zrakem tohoto ostražitého zraku.“)
Opakují tyto Védské mantry. Ptáci moc pěkně zpívají, hú (Gurudev ukazuje, jaký vydávají zvuk). A také malí ptáčci vylétají ze svých hnízd a učí se mávat křídly. Srnec se srnkou vycházejí ze svého doupěte. Břehy řeky Jamuny mají tak nádhernou atmosféru. Srdce každého je zcela přešťastné díky brahma-muhurtě (příznivá ranní doba).
Kdysi Gurudev (Paramgurudev Šríla Nárájan Gosvámí Mahárádž) řekl: „Zpíváte-li gájatrí mantru a harinám během brahma-muhurty, vaše mysl se automaticky soustředí na Krišna Náma.“ Kvůli své šakti (moc, síla) to je tak spontánní. V kolik hodin je Brahma muhurta? Jedna hodina třicet šest minut před východem slunce. To se nazývá brahma-muhurta. Tehdy zpíváte: „Ommmmm.“ Brahmanové opakují tuto mantru.
Takže Vrišabhán Mahárádž se brzo ráno, na brahma-muhurtu, vykoupal v řece Jamuně. Mezitím si uprostřed Jamuny všiml velkého lotosového květu a v tom lotosu uviděl nádhernou úžasnou novorozenou holčičku. Její záře vycházející z Jejího těla byla jako jasně žluté roztavené zlato. Všechno bylo zcela osvíceno, tolik světla Vyzařovala. Její tvář je jako aṣṭa candra, úplněk. Moc pěkné. Tolik záře vychází. Její oči jsou jako ryby. Proto se Jí říká Mínákší (oči ve tvaru ryby, oči ve tvaru mandle). Meen (Mín) znamená ryba. Ákší znamená oči. Mínákší znamená ten, jehož oči jsou ve tvaru ryb. Z toho důvodu se jmenuje Mínákší. Jedno z jmen Šrímatí Rádhiky je tedy Mínákší. Má velice krásné protáhlé oči.
Držela si palec u chodidla Svou ručičkou a Sála jej (verš). A měla moc krásné kudrnaté vlasy. Pěkné oči, nos, ruce, všechno na Ní bylo nádherné. A Byla velmi zdravá a stále se Smála. Usmívající se tvářička. A ostatní lotosy Ji také samovolně ovívaly.
Když tedy Vrišabhánu spatřil tuto spanilou holčičku na lotosu, rychle Ji vzal a položil si Ji na hruď. Nato bylo srdce Vrišabhánua Mahárádže úplně ohromeno. To proto, že Šrímatí Rádhice se říká Krišnova energie blaženosti, hládiní šakti. Jestliže energie hládiní šakti automaticky vstoupí do vašeho srdce, budete naprosto omámeni.
Premera 'svarūpa -deha'-prema-vibhāvita, Šrímatí Rádhika je zosobněním Božské lásky, víte? Co je láska? Láska je, když pocítíte blaženost. Dostavuje se blažená radost. Když Vrišabhánu Mahárádž uchopil Šrímatí Rádhiku a přiložil si Ji na hruď, pak bylo jeho srdce úplně okouzleno. Proto Rúpa Gosvámípad napsal tento verš:
rādhe jaya jaya mādhava-dayite
gokula-taruṇī-maṇḍala-mahite
dāmodara-rati-vardhana-veśe
hari-niṣkuṭa-vṛndā-vipineśe
vṛṣabhānūdadhi-nava-śaśi-lekhe
lalitā-sakhi guṇa-ramita-viśākhe
karuṇāḿ kuru mayi karuṇā-bharite
sanaka-sanātana-varṇita-carite
(zpívá: Radhe! Jaya Jaya Madhava-dayite)
Rúpa Gosvámípad sepsal tento verš. Vṛṣabhānūdadhi-nava-śaśi-lekhe, srdce Vrišabhánua Mahárádže je jako oceán. Šrímatí Rádhika je jako nový úplněk, jenž se zjevil v srdci Vrišabhánua Mahárádže.
Tehdy Vrisabhánu Mahárádž přinesl Božské dítě k sobě domů a nabídl Jej své ženě, Kirtidě Sundarí. Byla v tu chvíli velice šťastná. Díky hládiní šakti je Šrímatí Rádhika přítomna. Protože jak jsem řekl, Je Krišnovou energií blaženosti a nyní Byla v domě Vrišabhánua Mahárádže a Kirtidy Sundarí.
Tehdy Nárada Riši pobíhal sem a tam, snažil se najít, kde se nachází šakti Krišny. Pak zašel do domu Vrišabhánua Mahárádže. Nárada Riši se ho zeptal: „Máš nějaké dítě?“ Nato Vrišabhánu Mahárádž odpověděl: „Ano, mám jednoho syna, Šrídama.“ Nárada Riši se zeptal: „Máš dceru?“ Tenkrát byl Vrišabhánu Mahárádž velice prostý a čestný. Řekl: „Ano, brzo ráno jsem dostal jednu moc krásnou dceru.“ Nato Nárada odvětil: „Chci vidět tvou novorozenou holčičku a dám požehnání tvému novorozeňátku.“
Tak Vrišabhánu Mahárádž přednesl svou novorozenou malou holčičku, Šrímatí Rádhiku, před Náradu Rišiho. Jakmile Nárada Riši spatřil Šrímatí Rádhiku, poté jeho srdce naprosto zjihlo a slzy se valily dolů. Veškerá extatická nálada se projevila v jeho srdci, romāñca-kampāśru-tarańga (třes těla a husí kůže s horečkou s přívaly slz). To je přirozené. Jaké pocity se dostaví když spatříte Šrímatí Rádhiku? To nelze popsat.
Brahma, Šiva, všichni prahnou po tom přijmout daršan (příznivý pohled, podívaná např. na Božstva) lotosových chodidel Šrímatí Rádhiky. Je velice obtížné přijmout daršan lotosových chodidel Šrímatí Rádhiky. Takže teď má Nárada Riši velké štěstí, že přijímá Její daršan. Velice nádherná je záře, která vychází ze Šrímatí Rádhiky! Proto to bylo dítě s velmi kouzelnou usměvavou tváří jako úplněk. Šrímatí Rádhika má vždy moc usměvavou tvář. Nikdy nepláče, nic. Neustále se její tvářička usmívá. To proto, že se nazývá ztělesněním radosti, ánanda. Kde je blaženost, tam neexistuje smutek. Pochopte to.
Když tedy Nárada Riši poprvé viděl krásnou podobu Šrímatí Rádhiky, jeho tělo se započlo chvět a všechna radostná nálada se vyjevila v jeho srdci. Ale nějakým způsobem dokázal Nárada Riši ovládat své příznaky extáze. Tolik slz se mu valilo z očí dolů. Nárada Riši nedokáže ovládnout své slzy. A valily se dál, jak přijímal daršan Šrímatí Rádhiky.
Poté Nárada Riši pravil Vrišabhánuovi Mahárádžovi: „Dobrá, dám požehnání tvé dceři, poněvadž jsem sádhu, požehnám Jí. Přines nějaké přísady. Rýži, květiny, kum kum, kurkumu a další různé přísady.“ Nato Vrišabhánu Mahárádž nechal novorozeně před Náradou Rišim. Když Vrišabhánu Mahárádž opustil místnost, ašta sakhíe (osm sakhíí), mezi nimi Lalitá, Višákhá se zjevilo a obklopilo Šrímatí Rádhiku. A Šrímatí Rádhika se rovněž zhmotnila jako mladé děvče kolem 10 či 12 let staré. Tehdy Nárada Riši nedokázal nic vyslovit a pouze hleděl na okouzlující podobu Šrímatí Rádhiky. Lalitá a Višákhá pověděly: „Nedělej si starosti, brzy smíš oslavovat Šrímatí Rádhiku.“ Poté Nárada Riši recitoval, Śrī Rādhā-kṛpā-kaṭākṣa-stava-rāja (Gurudev recituje):
munīndra-vṛnda-vandite tri-loka-śoka-hāriṇī prasanna-vaktra-paṅkaje nikuñja-bhū-vilāsini vrajendra-bhānu-nandini vrajendra-sūnu-saṅgate kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (1)
aśoka-vṛkṣa-vallarī-vitāna-maṇḍapa-sthite pravāla-vāla-pallava-prabhāruṇāṅghri-komale varābhaya-sphurat-kare prabhūta-sampadālaye kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (2)
anaṅga-raṅga-maṅgala-prasaṅga-bhaṅgura-bhruvāṁ savibhramaṁ sasambhramaṁ dṛganta-bāṇa-pātanaiḥ nirantaraṁ vaśī-kṛta-pratīti-nanda-nandane kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (3)
taḍit-suvarṇa-campaka-pradīpta-gaura-vigrahe mukha-prabhā-parāsta-koṭi-śāradendu-maṇḍale vicitra-citra-sañcarac-cakora-śāva-locane kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (4)
madonmadāti-yauvane pramoda-māna-maṇḍite priyānurāga-rañjite kalā-vilāsa-paṇḍite ananya-dhanya-kuñja-rājya-kāma-keli-kovide kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (5)
aśeṣa-hāva-bhāva-dhīra-hīra-hāra-bhūṣite prabhūta-śāta-kumbha-kumbha-kumbhi-kumbha-sustani praśasta-manda-hāsya-cūrṇa-pūrṇa-saukhya-sāgare kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (6)
mṛṇāla-vāla-vallarī taraṅga-raṅga-dor-late latāgra-lāsya-lola-nīla-locanāvalokane lalal-lulan-milan-manojña-mugdha-mohanāśrite kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (7)
suvarṇa-mālikāñcita-tri-rekha-kambu-kaṇṭhage tri-sūtra-maṅgalī-guṇa-tri-ratna-dīpti-dīdhite sa-lola-nīla-kuntala-prasūna-guccha-gumphite kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (8)
nitamba-bimba-lambamāna-puṣpa-mekhalā-guṇe praśasta-ratna-kiṅkiṇī-kalāpa-madhya-mañjule karīndra-śuṇḍa-daṇḍikā-varoha-saubhagoruke kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (9)
aneka-mantra-nāda-mañju-nūpurā-rava-skhalat samāja-rāja-haṁsa-vaṁśa-nikvaṇāti-gaurave vilola-hema-vallarī-viḍambi-cāru-caṅkrame kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (10)
ananta-koṭi-viṣṇu-loka-namra-padmajārcite himādrijā-pulomajā-viriñcajā-vara-prade apāra-siddhi-ṛddhi-digdha-sat-padāṅgulī-nakhe kadā kariṣyasīha māṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam? (11)
makheśvari! kriyeśvari svadheśvari sureśvari triveda-bhāratīśvari pramāṇa-śāsaneśvari rameśvari! kṣameśvari pramoda-kānaneśvari vrajeśvari vrajādhipe śrī rādhike namo ’stu te (12)
itīmam ādbhutaṁ-stavaṁ niśamya bhānu-nandinī karotu santataṁ janaṁ kṛpā-kaṭākṣa-bhājanam bhavet tadaiva sañcita-tri-rūpa-karma-nāśanaṁ bhavet tadā vrajendra-sūnu-maṇḍala-praveśanam (13)
Nárada Riši recitoval vše v tomto verši, Śrī Rādhā-kṛpā-kaṭākṣa-stava-rāja a ronil slzy.
Potom Vrišabhánu Mahárádž sebral všechny přísady a vrátil se. Lalitá, Višákhá a všechny další sakhíe zmizely. Šrímatí Rádhika se znovu objevila v podobě dítěte. Jako miminko Sála Své palce u nožiček. Tehdy bylo srdce Nárady Rišiho okouzleno a myslel si pro sebe: „Jak mohu dát požehnání Šrímatí Rádhice?“
ananta-koṭi-viṣṇu-loka-namra-padmajārcite himādrijā-pulomajā-viriñcajā-vara-prade
(první dva řádky 11. verše Śrī Rādhā-kṛpā-kaṭākṣa-stava-rāja): Ne pouze Višnu-loka, nýbrž milióny a milióny Vaikunth rovněž dorazily a uchopily ghíové lampy a uctily lotosová chodidla Šrímatí Rádhiky.
Nemůžete tomu uvěřit... nedokážete si představit, jaká vznešenost vychází ze Šrímatí Rádhiky. Veškerá viddhi, siddhi (mystické síly), všechno pochází od Šrímatí Rádhiky. Dokonce i Krišna se třikrát vykoupal v Rádhá kundu, aby získal požehnání od Šrímatí Rádhiky.
Tedy, Nárada Riši uvažuje: „Musím nějak požehnat Šrímatí Rádhice.“ Pak Jí dal požehnání s přísadami jako rýže, květy, kurkuma a další. Om swasti Om swasti no govindah swasti no achyutanantau... om swasti om swasti om swasti sarva mangalam bhavatu. Tímto způsobem Nárada Riši požehnal. Potom odešel a vzpomínal na Šrímatí Rádhiku.
Vrišabhánu Mahárádž byl velice šťasten. „Sádhu přišel ke mně do domu a dal požehnání mé novorozené dcerušce.“ Kdo komu ve skutečnosti dává požehnání? Šrímatí Rádhika dává požehnání všem. Nárada Riši nyní jednal (jako guru), jako když žehná Šrímatí Rádhice.
Této zábavě se říká Rádhá džanma mahotsava (zrození Šrímatí Rádhiky). Vrišabhánu Mahárádž potom uspořádal ve svém domě velice krásnou utsavu (utsava – radostná oslava, slavnost).
Bolo Vrišabhanu Mahárádž kí džaj! Kirtida Sundarí kí džaj!
Bolo Rádhe Govinda džaja Rádhe Govinda (zpívá)
Rádhárání džanma mahotsava kí džaj!
Vrišabhanu Mahárádž kí džaj!
Kirtida Sundarí kí džaj!
Gaura Premánande!
Bolo Rádhárání kí džaj!
Džaja Džaja Šrí Rádhe!
(Přeloženo z JayGurudev.org a JayGurudevBR.org)