Džíva Goswámípad – Guru je Vaišnava a Vaišnava je Guru

Kathá z Rio de Janeira /Brazílie - 28.12.2014:

Nyní probíhají dny příchodu a odchodu Šríly Džívy Goswámípada, který je přední mezi šesti Goswámími. Chtěl bych hovořit o historii jeho života a o jeho dodržování principů. Vaišnave… (není slyšet). Pokud velebíme Vaišnavy, pak budeme ochráněni před májou (iluzorní energie). A našich šest Goswámích – Šríla Rúpa, Sanátan, Bhatta Raghunáth, Šrí Džíva, Gopál Bhatta, Dás Raghunáth – těm se říká šest Goswámích. Naplnili také všechna přání Pána Čaitanji Maháprabhua. Nitja-parikar (věční společníci) Čaitanji Maháprabhua, Šríla Rúpa Goswámípad, Sanátan Goswámípad a rovněž Šríla Džíva Goswámípad.

Pán Čaitanja Maháprabhu jel do Džagannáth Purí a Vrindávanu. Na cestě vyzvedl dvě velké osobnosti, Rúpu a Sanátana v Ramkeli, Bengálsko.

Rúpa a Sanátan prováděli bhadžanu a sádhanu spolu se svým bratrem Vallabhou, který je otcem Džívy Goswámípada. Pán Čaitanja Maháprabhu Vallabhovi srdečně říkal Anupama. V té době bylo Džíva Goswámípadovi kolem šesti nebo sedmi let. Při vykonávání bhadžany a sádhany byl Anupama pohroužen v Pánu Rámačandrovi. Bratři Rúpa a Sanátan radili Anupamovi, že by měl vykonávat bhadžanu a sádhanu Krišnovi, protože Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Kdežto Rámačandra je inkarnace. Proto by měl Anupama vykonávat bhadžanu a sádhanu Krišnovi, jak mu poradili Rúpa se Sanátanem.

Podle písem není rozdíl mezi Rámou a Krišnou. Avšak v rása-siddhántě jsou některé zvláštnosti Krišny.

Sanátan Goswámípad dále vysvětlil Anupamovi, že Krišna má 64 vlastností. Z toho čtyři z nich jsou mimořádné – rúpa madhurija (Jeho sladká podoba), lílá madhurja (Jeho sladké zábavy), préma madhurja (Jeho sladcí společníci, jako gopíe, které Mu jsou velmi drahé) a venu-madhurja (sladká zvuková vibrace Jeho flétny). Pokud jde o Pána Rámačandru, Jemu se také říká mardžada-purušottama. Mardžada-purušottama znamená, že Následuje všechna pravidla a předpisy společnosti. Krišna je lílá-purušottama. Provádí sladkou lílu mimo pravidla a předpisy společnosti. To je tak, když Vykonává rása-lílu se Svými gopíemi. Zejména když Krišna hraje na Svou flétnu, srdce každého je zcela omámeno a začnou tancovat. Vradžavasíni zpívají „Radha nače Krišna nače nače Gopí gan“.

Rúpa a Sanátan Anupamovi oznámili, že Krišna má čtyři neobyčejné vlastnosti. Krišna je rása-rasik, rása-bihari. S gopíemi vykonává sladkou rása-lílu. Rámačandra je velmi vážný, dodržuje všechna pravidla a předpisy společnosti velmi přísně. Rúpa Goswámípad a Sanátan Goswámípad poučili svého bratra Anupama, aby prováděl sádhanu a bhadžanu Krišnovi, Krišna bhadžanu. V důsledku velebení Krišnačandry Rúpou a Sanátanem, Anupama souhlasil s prováděním sádhany a bhadžany Krišnovi. Rúpovi a Sanátanovi řekl: „Zkusím vykonávat bhadžanu a sádhanu Krišnovi.“

Během noci byla Anupamova mysl velmi neklidná zatímco se pokoušel meditovat o Krišna-líle a Krišnovi. Znovu a znovu se Anupamovo soustředění přesměrovávalo zpět na jeho Išta-déva (uctívané Božstvo), Pána Rámačandru. Proto Anupama hojně plakal.

Příští ráno Sanátan Goswámípad vešel do Anupamova pokoje. Anupama, držíc svého bratra Sanátana Goswámípada za jeho lotosová chodidla, oznamoval: „Bratře, nemohu vykonávat bhadžanu-sádhanu Krišnovi, protože můj Išta-dév je Rámačandra.“ Raghunáte čarane bečhi ačhe mate … Krišna dás Kavirádž Goswámípad vysvětlil v Čaitanja Čaritámritě … Anupama informoval Sanátana Goswámípada: „Zcela jsem zaprodal svůj život lotosovým chodidlům Rámačandry.“ Sanátan Goswámípad odpověděl: „Anupamo, nemusíš vykonávat bhadžanu a sádhanu Krišnovi. Tvůj Išta-dév je Ráma. Takže bys měl provádět bhadžanu a sádhanu Rámovi a Sítě.“ Otec Džívy Goswámípada, Anupama, je odevzdán svému Išta-dévovi, Pánu Rámačandrovi.

Poučení je takové, že když se naše ništha rozvine pro Gurua a Náma, vyvineme naši bhadžanu a sádhanu. Náma-ništha je rozvíjet intenzivní opěvování Svatých Jmen. Náma-ništha, Guru-ništha, Išta-dév-ništha. Ništha znamená stálost, být oddán. Tehdy se naše bhadžana a sádhana bude prohlubovat.

Jak Džíva Goswámípad rostl, jeho otec odešel z tohoto světa. Džíva Goswámípad odešel žít se svou rodinou z otcovy strany. Džíva Goswámípad následně potkal Nitjánandu Prabhua. Jelikož byl Džíva Goswámípad velmi inteligentní a talentovaná osoba, zvládl se naučit celé Védy, Purány, Upanišády a veškerá písma během pár let. V průběhu sdružování se s Nitjánandou Prabhu, vykonali Navadvíp dhám parikram. Šríla Bhaktivinód Thákur oslavuje jejich Navadvíp dhám parikram a jejich rozhovory. Džíva Goswámípad rovněž dostal milost od Višnupriji Déví, choti Pána Čaitanji Maháprabhua. Po Navadvíp dhám parikramu Nitjánanda Prabhu řekl Džívovi Goswámípadovi: „He! Džívo, poslouchej. Neexistuje rozdíl mezi Navadvíp dhámem a Vrindávanem“. Zvláštností Navadvíp dhámu je Navadvíp čandra, Gaurasundar. Jeho dhám (svaté místo) je hodně milostivé a velkodušné. Všechny aparádhy, přestupky, se zničí, jestliže odejdete do Navadvíp dhámu.

aradhito nava-vanam vrndavan eva te

naradhito nava-vanam vrndavan eva dure

aradhito dvija-suto vraja-nagaras te

naradhito dvija-suto na taveha krishnah

(verš 78, Šrí Navadvíp Sataka od Šríly Prabodhanandy Sarasvatího)

Pokud uctíváte devět ostrovů Navadvípu, ve skutečnosti uctíváte Vrindávanu a můžete jednoduše získat vstup do tohoto důvěrného místa. Jestliže neuctíváte a nepřijmete útočiště Navadvíp dhámu, Vrindávana se vám hodně vzdálí. Jestli někdo bude ctít dvidža-sutu (Šrí Čaitanja Maháprabhu), syna Brahmany, Džagannátha Mišry, ta osoba dosáhne vradža-nagary Šrí Krišny ve Vrindávaně. Pokud člověk uctívá Šrí Čaitanju Maháprabhua, který je ve skutečnosti Sám Krišna, v Navadvípu, ten vykonává úplnou službu Krišnovi. Uctívání Šačinandana Gaurahariho v Navadvípu je stejně dobré jako uctívání Krišny ve Vrindávaně. Jestliže někdo neuctívá dvidža-suta Gaurahariho, Pán Krišna se hodně vzdálí.

Prabhodhananda Sarasvatípad takto velebí Navadvíp dhám. Aradhito nava-vanam, Ten, kdo uctívá Navadvíp dhám, velmi snad vejde do Vrindávan dhámu. Naradhito nava-vanam, ten, kdo neuctívá Navadvíp dhám, nemůže žádným jiným způsobem odejít do Vrindávan dhámu. Aradhito dvidža-suto, ten, kdo uctívá Šačinandana Gaurahariho, ten nepochybně dosáhne Krišny, který je milovaným gopíí. Závěr je takový, nejdříve přijmout útočiště Navadvíp dhámu a Navadvíp čandry, Šačinandana Gaurahariho. Zejména v této Kali-júze (Věk hádky a pokrytectví), musíte přijmout útočiště Lotosových Chodidel Šačinandana Gaurahariho a Jeho příbytku Navadvíp dhámu. Brahma a Šiva, ti také spáchali mnoho přestupků ve Vrindávan-líle, Vrindávan-líle Krišny. Proto přišli do Navadvíp dhámu, aby vykonávali bhadžanu a sádhanu, a všechny jejich přestupky se zničily. Gurudév: „Musíte přijít kam?“ (Oddaní: „Do Navadvíp dhámu.“) Gaura dham, Gaura Náma je velmi posvátné. Krišna dás Kavirádž Goswámí vykládá:

krsna-nama kare aparadhera vicara

krsna balile aparadhira na haya vikara

Existují přestupky, které se berou v úvahu během zpívání Haré Krišna mantry. Tudíž se člověk jednoduše nedostává do extáze zpíváním Haré Krišna.

(Šrí Čaitanja Čaritámrta, Adi-lílá 8.24)

gaura-nityanande nahi esaba vicara

nama laite prema dana, bahe asrudhara

Avšak pokud někdo jen zpívá, s nepatrnou vírou, svatá jména Pána Čaitanji a Nitjánandy, velmi rychle se očistí ode všech přestupků. Tedy jakmile začne zpívat Haré Krišna mahá-mantru, pociťuje extázi lásky k Bohu.

(Šrí Čaitanja Čaritámrta, Adi-lílá, 8.31)

Jestliže zpíváte Krišna-náma:

HARÉ KRIŠNA HARÉ KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARÉ HARÉ/ HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ

…musíte brát v úvahu deset přestupků vůči Svatému Jménu, daša-vidha náma-aparádha. První tři jsou nejdůležitější: satam ninda – První, nikdy nekritizuj žádného sádhua. Druhý, nikdy si nemysli, že Krišna-náma je stejné jako Šiva-náma. Krišna a Krišna-náma jsou jedineční a nekoneční. Třetí, guroravagňa, nikdy nehanob Gurua a Vaišnavy.

Krišnadás Kavirádž Goswámí vyjevil: gaura-nitjanande nahi esaba vičara. Jak člověk jednoduše zpívá Gaura-náma, dosáhne Krišna-prémy. Préma se projeví ve vašem srdci. Nitái gaura bole‘ nač re amar man. Šríla Bhaktivinód Thákur zpíval jednu píseň: „Ó, má mysli, stále tancuj a služ jménu Nitjánandy a Šačinandana Gaurahariho.“

Zatímco Džíva Goswámípad vykonával Navadvíp dhám parikram, Nitjánanada Prabhu mu řekl: „He! Džívo, musíš odejít do Vrindávanu a bydlet se svými strýci, Rúpou a Sanátanem.“ Pak také Džíva Goswámípad odešel do Vrindávanu.

Na cestě do Vrindávanu se Džíva Goswámípad rozhodl, že zůstane v Káši (Váránasí – indické město, pozn. překl.) na pár dní, aby naslouchal učenci Madhusudanovi Vačhaspatimu, který je odborník v celé Vedántě, zejména pak rozhovoru Pána Čaitanji Maháprabhua a Sarvabhaumy Bhattáčárji o Advaita-siddhántě (učení non-dualismu), jakož i tomu, jak Pán Čaitanja Maháprabhu přemohl filozofii o impersonalismu. Jak čas ubíhal, Džíva Goswámípad na tom místě pobýval již pár měsíců, kdy poslouchal Harikathu z lotosových rtů Madhusudhana Vasčaspatiho. Následně Džíva Goswámípad přijel do Vrindávanu a shledal se s Rúpou a Sanátanem. Džíva Goswámípad přijal dikšu od Rúpy Goswámípada. Jaký má dikša význam?

divyam jnanam yato dadyat

kuryat papasya sanksayam

tasmat-dikseti sa prokta

desikais tattva-kovidaih

Tento náboženský slib, který uděluje divja-gňánu (transcendentální poznání) a ničí papa (hřích), papa-bidža (semínko hříchu) a avidja (nevědomost) od základu, se učenými osobami v absolutní pravdě nazývá dikša.

(Hari-bhakti-vilasa 2.9)

Dikša znamená divja-gňána, postupný vývoj transcendentálního poznání o Krišnově podobě a konkrétního vztahu s Ním, což je sambandha-gňána, poznání o vztahu, postupně vyhlazuje a ničí papa, hříšné činnosti v srdci. Podle určitého vztahu, pak člověk může sloužit svému Išta-dévovi v náladě majetnického cítění. Avšak dikša se nedokončí za jeden den. Je to postupný proces. Krok za krokem – šraddha, sádhu-sanga, bhadžana-krija, anártha-nivrtti, ništha, ruči, ašakti, potom bháva. Pak se dikša dokončí.

Existují dva druhy dikši. Jedné se říká anisthanika-dikša (slavnostní obřady dikšy), druhá se nazývá paramartik-dikša. Anusthanika znamená oficiálně přistoupit ke guruovi, složit poklony a obětovat květiny, ovoce, dakšinu (odměna), poté guru dává mantru. To se nazývá anusthanika-dikša. Paramartik-dikša je postupné duchovní zasvěcení, krok za krokem, služba lotosovým chodidlům gurua, adu guru padasra dikša šikšá višvambera guru seva. Poté se mamata postupně projeví. Mamata znamená majetnické cítění ke Guruovi a Krišnovi. Džíva Goswámípad tímto způsobem obdržel dikša mantru od Rúpy Goswámípada a sloužil Rúpovi Goswámípadovi s mamatou. Mamata znamená? Sobectví (duchovní význam, Krišna patří mně – pozn. překl.).

Jednou Rúpa Goswámípad psal jednu granthu (náboženské písmo). Během této doby Bhallaváčárja (Vallabha Bhatta), který je velmi vzdělaný učenec, navštívil Rúpu Goswámípada. Při své návštěvě se Bhallaváčárja zeptal: „Rúpo, jakou granthu píšeš?“ Pak Rúpa Goswámípad odvětil: „Píši Bhakti-rasamrita-sindhu (Nektar oddanosti)“. Bhallaváčárja se zeptal: „Jakou šloku (verš) píšeš?“ Rúpa Goswámípad odpověděl:

bhukti-mukti-sprha yavat pisaci hrdi vartate

tavad bhakti-sukhasyatra katham abhyudayo bhavet

Hmotná touha si užívat hmotného světa a touha osvobodit se z materiálního otroctví se považují za dvě čarodějnice, a sužují člověka jako duchové. Dokud tyto čarodějnice zůstávají v srdci, není možné požívat transcendentální blaženosti v oddané službě.

(Čaitanja-Čaritámrta, Madhaja-lílá, 19.176)

Význam, v srdci je mnoho druhů materiálního uspokojování smyslů. Bhukti znamená užívat si hmotného uspokojování smyslů, nebo mukti, osvobození. Jak je pro šuddha-bhakti (ryzí oddanost) možné se projevit v srdci s těmito typy touhy? Bhukti-mukti-sprha javat pisači hrdi vartate. Pisači znamená jako duch. Pokud je něčí tělo posedlé duchem, tělo se nikdy nevyvine. Cokoliv se sní, tím se živí duch. Tak jak je pro tělo možné, aby se rozvíjelo? Rozumíte?

Jaká je definice šuddha-bhakti?

anyabhilasita-sunyam jnana-karmady-anavrtam

anukulyena krsnanu-silanam bhaktir uttama

Pěstování činností, které jsou určeny výhradně pro potěšení Šrí Krišny nebo jinými slovy nepřetržitý tok služby Šrí Krišnovi, vykonávané veškerým úsilím těla, mysli a řeči, a prostřednictvím projevu rozmanitých duchovních pocitů (bháv), jež není pokryta gňánou (poznání zaměřené na impersonální osvobození) a karmou (plodonosná činnost) a jež je zbavena veškerých tužeb jiných než touha uspokojit Šrí Krišnu, se nazývá uttama-bhakti, ryzí oddaná služba.

(Bhakti-rásamrta-sindhu 1.1.11)

Rúpa Goswámípad citoval tento verš, bhukti-mukti-sprha javat pisači hrdi vartate / tavad bhakti-sukhasjatra katham abhjudajo bhavet. Pak se Bhallaváčárja zeptal: „Rúpo, proč jsi to srovnával s osvobozením a také s mukti? Protože mukti není tak jednoduché. Proč si myslíš, že osvobození je jako čarodějnice, duch?“ Rúpa Goswámípad je velmi pokorný.Vaišnava znamená co? Že je vždy pokorný.

trnad api su-nicena taror iva sahisnuna

amanina mana-dena kirtaniyah sada harih

Ten, kdo se považuje za nižšího než je tráva, kdo je snášenlivější než strom, a ten, kdo přesto neočekává vlastní úctu, je vždy připraven ctít druhé, může velmi snadno stále opěvovat svaté jméno Pána.

(Čaitanja-čaritámrta, Adí-lílá 17.31 & Šiksáštakam, verš 3)

Pokud se toužíte stát vaišnavou, pak se musíte naučit tento verš, šloku.

Trnad api su-ničena – Buďte stále velmi skromní, víc než stéblo trávy. Taroro iva sahisnuna amanina mana-dena – snášenlivý jako stromy, ctěte ostatní, nikdy neprahněte po vlastním jménu, slávě a pověsti.

Rúpa Goswámípad pokorně odpověděl: „Jsi učenec. Můžeš upravit tuto knihu, jak si přeješ a změnit jakoukoliv šloku jakkoliv to pokládáš za vhodné.“ Bhallaváčárja oznámil Rúpa Goswámípadovi: „Teď je poledne. Musím se vykoupat v řece Jamuně. Možná se vrátím zítra, abych si prohlédl a upravil tvou knihu.“

V té době byl Džíva Goswámípad ještě malý kluk. Poslouchal rozhovor mezi Rúpou Goswámípadem a Bhallaváčárjou. Velmi se rozhněval na Bhallaváčárju. Nicméně Džíva Goswámípad nepronesl ani slovo před svým guruem, Rúpou Goswámípadem, ale byl velmi rozzlobený. Džíva Goswámípad si pomyslel: „Všechno, co napsal můj Gurudév je dokonalé. Jak by bylo možné změnit knihy mého Gurua?“

Přední áčárja, Sanátan Goswámípad, který se orientuje v celé tattva-siddhántě, závěru Absolutní Pravdy, se pokusil upravit verš ze spisů Rúpy Goswámípada. Avšak Sanátan Goswámípad si uvědomil, že cokoliv Rúpa Goswámípad napsal, bylo dokonalé.

Jednou, když se Sanátan Goswámípad setkal se svým mladším bratrem Rúpou Goswámípadem, se Sanátan Goswámí zeptal: „Rúpo, jakou šloku píšeš?“ Rúpa Goswámípad odvětil: „Ó! Píšu jednu šloku o Šrímatí Rádhice, jak krásný a přitažlivý je Její cop.“ Rúpa Goswámípad napsal, že cop Šrímatí Rádhiky je jako kápě černého hada.

Sanátan Goswámípad: Rúpo, proč srovnáváš cop Šrímatí Rádhiky s černým jedovatým hadem?

Rúpa Goswámípad: Bratře, můžeš upravit mé spisy, jak chceš. Můžeš vyměnit jakákoliv slova a verše.

Sanátan Goswámípad: Zítra se vrátím, abych upravil tvůj verš.

Sanátan Goswámípad odešel provádět svou bhadžanu-sádhanu. Na cestě Sanátan Goswámípad uviděl mladé pasačky krav z Vradže, obklopující houpačku. Houpaly moc pěknou a krásnou mladou dívku, Která seděla na houpačce. Jak Sanátan Goswámípad přistoupil blíže, spatřil černého hada, sedícího na hlavě mladé dívky, Která seděla na houpačce. Sanátan Goswámípad si také všiml, že Její cop je jako černý had. Sanátan Goswámípad: „He! Lala, had na tvé hlavě!“, jak se blížil. Mladé pasačky se smály a zmizely. Sanátan Goswámípad pochopil, že to nejsou obyčejné dívky. Byly to Šrímatí Rádhika a Její sakhíe, Lalita a Višaka.

Sanátan Goswámípad se vrátil do ášramu Rúpy Goswámípada, aby mu oznámil, že nemůže a nikdy neupraví žádnou ze šloky Rúpy Goswámípada. Pročež si Džíva Goswámípad pomyslel: „Dokonce ani Sanátan Goswámípad nebyl schopen upravit granthu (část ze skripta) mého gurudéva, protože to, co můj gurudév napsal, je dokonalé. Jak je pro Bhallaváčárju možné, aby upravil granthu mého gurudéva.“ Džíva Goswámípad se na Bhallaváčárju velmi rozhněval a myslel si pro sebe: „Jak je možné, aby byla práce mého gurudéva upravena? Dílo mého gurudéva je absolutní.“

Džíva Goswámípad se vymluvil na prázdný hrnec a požádal o svolení ho dolít. Když Rúpa Goswámí souhlasil, Džíva Goswámípad odešel k řece Jamuně.

Když přijel na stejné místo, kde se koupal Bhallaváčárja, Džíva Goswámípad začal Bhallaváčárju napadat.

Džíva Goswámípad: Cokoliv můj gurudév napsal, je svaté. Tak proč chceš změnit tento konkrétní verš mého gurudéva?

Bhallaváčárja: Tvůj gurudév prohlásil, že mukti je jako pišáčí (čarodějnice).

Džíva Goswámípad: Ne! Ne! Můj gurudév napsal „touha po osvobození“, to se nazývá čarodějnice.

Džíva Goswámípad jasně porazil Bhallaváčárju. Proto byl Bhallaváčárja zmaten v myšlenkách. Po koupeli se Bhallaváčárja vrátil za Rúpou Goswámípadem.

Bhallaváčárja: Rúpo, kdo je tento chlapec? Je velice inteligentní.

Rúpa Goswámípad: Velmi pokorně odpověděl: „Ó! Má ke mně dva druhy vztahů. Je můj synovec a také můj žák.“

Bhallaváčárja: Ó! Nikdy neupravím tvou knihu, protože mě porazil.

Když Bhallaváčárja odešel, Rúpa Goswámípad se na Džívu Goswámípada velmi rozzlobil: „Džívo, poslouchej. Jaké je učení Pána Čaitanji Maháprabhua?“

trnad api su-nicena taror iva sahisnuna

amanina mana-dena kirtaniyah sada harih

Ten, kdo se považuje za nižšího než tráva, kdo je tolerantnější než strom, a kdo neočekává osobní prestiž, přesto je vždy připraven ctít druhé, dokáže velmi snadno opěvovat svaté jméno Pána.

(Čaitanja-čaritámrta, Adi-lílá 17.31 & Šikšáštakam, verš 3)

Rúpa Goswámípad pokračoval: „Je učený, ten, kdo předstoupil přede mnou pro své jméno, slávu a pověst. Proč jsi mu nevzdal úctu? Nejsi kvalifikovaný na to, abys se mnou zůstal, ani vykonával bhadžanu a sádhanu. Jdi!“

Džíva Goswámípad tedy šel a přijal útočiště místa, zamořeném krokodýly. Pomyslel si: „Co teď udělám?“ Džíva Goswámípad tři dny nepřijímal prasádam (posvěcené jídlo). Všichni Vradžavásíni Džívu Goswámípada hledali, jakož i Sanátana Goswámípada. Říkalo se, že Džíva Goswámípad pobýval v díře, kde žili krokodýli.

Po objevení Džívy Goswámípada ho Sanátan Goswámípad vzal k Rúpovi Goswámípadovi.

Sanátan Goswámípad: He! Rúpo, jaké je učení Pána Čaitanji Maháprabhua?

Rúpa Goswámípad: Dát milost všem živým bytostem (džíve – daja paro dharmo. Džíve-daja znamený dát milost všem živým bytostem.)

Sanátan Goswámípad: Toto je také Džíva (džíva – lidská bytost) a také džíva.

Džíve-daja paro dharmo. Tehdy Rúpa Goswámípad poskytl útočiště jeho lotosových chodidel objetím svého žáka, Džívy Goswámípada, který znovu začal sloužit lotosovým chodidlům svého gurudéva.

Jaké je poučení? Jedna strana je Rúpa Goswámípad, druhá strana je Džíva Goswámípad. Toto je učení Rúpy Goswámípada, člověk by měl být vždy skromný a skládat úctu druhým. Džíva Goswámípad má guru-ništu (pevná víra v gurua - pozn. překl.). To je uvedeno v písmech: „ten, kdo kritizuje gurua, nikdy znovu nedosáhne víry“. Takže buďte velmi opatrní.

Gurupád padma ništha, nikdy nekritizujte gurua, nikdy neodsuzujte žádného vaišnavu. Nikdy se nestýkejte s tím, kdo haní gurua a vaišnavu. Jinak nebudete moci respektovat gurua a vaišnavu. Vaišnava je guru a guru je vaišnava. Vždycky. Neexistuje rozdíl mezi guruem a vaišnavou. Vy obdržíte dikšu od gurua a někdo získá dikšu od jiného gurua. Tak v čem je rozdíl? Guru je vaišnava, vaišnava je guru. Váš gurudév přede mnou je vaišnava, a můj gurudév před vámi je také vaišnava. Takže není žádný rozdíl mezi guruem a vaišnavou. Nikdy se nestýkejte s tím, kdo kritizuje gurua a vaišnavu. Buďte velmi obezřetní. Guru nindu… Naše šástra praví: „Nikdy se nepodívejte do tváře tomu, kdo odsuzuje gurua a vaišnavu.“ Buďte velmi opatrní v těchto záležitostech. A vykonávejte bhadžanu a sádhanu. Nekritizujte. Provádějte bhadžanu a sádhanu.

HARÉ KRIŠNA HARÉ KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARÉ HARÉ/ HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ

Podle Bhakti Pragnány Kešavy: „Vaišnava je guru a guru je vaišnava“. V této souvislosti by proto člověk měl ctít.

Mad guru džagat guru, můj guru je univerzální. Mad guru džagat guru. Není to tak, že si vážím svého gurua a neřídím se vaišnavy. To nemůžete dělat. Tomu se říká vaišnava-aparádha. Na druhou stranu, je to také guru-aparádha. Guru nebude potěšen, pokud neuposlechnete vaišnavu. Guru bude mít radost, když vzdáte úctu vaišnavům. Vždy se snažte vzdávat úctu vaišnavům. Máme dvě ruce, levou ruku a pravou ruku. Která ruka je silnější? To nelze stanovit. Obě ruce si jsou rovny. Jedna ruka se nazývá guru, druhá se nazývá vaišnava.

Hari, guru, vaišnava. Vzdávejte stejnou úctu gurudévovi a vaišnavům. S těmi, kteří respektují gurua, ale zneuctívají a hanobí vaišnavy, guru nebude potěšen.

Myslíte si: „Mám rád svého gurua, ale nemám rád vaišnavy.“ To je přestupek, guru nikdy nebude potešen. Poslouchejte velmi pečlivě. Pořád uctívejte gurua a to samé s vaišnavou. Jasode pada….. Guru znamená dikša-guru a šikšá-guru. Šikšá guru je jako vaišnava, a dikšá-guru – Guru. Ale oba se nazývají guru-tattva.

Džíva Goswámípad vysvětlil: „Musím potrestat ty, kteří kritizují mého gurua. Cokoliv můj gurudév napsal, je stoprocentně bezchybné“. Kvůli našemu neporozumění guruovi a vaišnavům, někdy ctíme gurua a zneuctíváme vaišnavu. Naše písmo uvádí, že musíte ctít oba, gurua a vaišnavu.

Akorát jsem si vzpomněl v předchozích dnech, jak můj Gurudév navštívil dům jednoho oddaného. Dotyčný oddaný na svůj oltář umístil pouze obrázek Gurudéva, Nárájana Goswámí Mahárádže. Když si toho Gurudév všiml, velmi se rozhněval: „Proč jsi sem nedal Vamana Mahárádže?“ Oddaný odpověděl: „Ty jsi můj guru“. Gurudév: Jaký hloupý nesmysl. Bez Vamana Goswámí Mahárádže sem nedávej můj obrázek. Pokud postavíš můj obrázek, musíš postavit Vamana Goswámí Mahárádže a Trivikrama Goswámí Mahárádže. Podívej se! Jak je možné, aby ses osvobodil?“ Smysl je takový, že guru učí, jak vzdávat úctu vaišnavům. Guru je vaišnava. Vaišnava je guru. Takže nikdy nehanobte vaišnavu. Buďte velmi opatrní. Měli byste ctít gurua a vaišnavu. Rovněž, vaišnavu a gurua.

Ti, kdo si myslí a říkají: „Po mém gurudévovi žádná guru parampara.“ Taková osoba je jako žák Kali (polobohyně, pozn. překl.). Gurudév toto vždy říkal, guru parampara nikdy nepřestane. Stejně jako proud Gangy se nikdy nezastaví. Guru parampara se nikdy nezastaví. Někteří lidé si myslí: „Po mém gurudévovi není guru parampara.“ Tomu se říká impersonalismus. Guru parampara stále pokračuje. Tak buďte velmi opatrní v těchto věcech. V této souvislosti Gurudév také jednou poskytl jednu přednášku. Myslíte si: „Po mém gurudévovi, žádná guru parampara.“ To se nazývá ritvik. Takto myslete: „Tato osoba je guru, přijímáte od něho zasvěcení a jste jeho žáky.“ Guru parampara je vždy jaká? Guru-šakti, bhagavat-šakti, že stále pokračuje, nikdy se nezastaví.

Jay Šríla Gurudev ki jay!

(Poděkování Govindě Priya Didi - LT; Janardanovi Prabhu - UK a Prema Bhakti Prabhu - BR)

(Přeloženo z JayGurudev.org)