Velmi prvotřídní Gopí Katha - Tarunjamrita

Haré Krišna, drazí oddaní!

Zde máme nový výňatek z kathá (povídání) během ranní procházky, kterou Šríla Gurudév poskytl v Rio de Janeiru (leden 2014) : http://youtu.be/lQx1kamgEk4?t=12m18s

Tyto články jsou velmi, velmi prvotřídní, roztají z nich vaše srdce. Připravte se!

****

(Oddaný – Je možné trochu vysvětlit tarunjamritu?)

Šríla Gurudév – To je na velmi vysoké úrovni. Nedokážete to pochopit. Tarunjamrita, tomu se říká po nějaké činnosti vstoupit do mládí. Jauvanam. Protože gopíe přemýšlí o etapě svého mládí. To se nazývá bhakta jauvanam, nava jauvanam a purna jauvanam.

Bhakta jauvanam znamená, že se prostě vzdají své roztěkanosti (čančalata). Rozumíte? Nyní také gopíe vyrostly a všechny jejich dámské činnosti se projevily v jejich srdcích.

Kavi Karnapur moc pěkně vysvětluje, když gopíe vyrostou z bayasandi, vstoupí do bhakta jauvanam. Bhakta jauvanam znamená, že se projeví mládí. V té době velmi ztichnou a většinou pokrývají své hlavy závoji. Příliš nemluví. Jsou vždy zticha a pohrouženy v Krišnovi. Protože to je přirozené pro mladou dívku.

Když jsou mladé slečny, v tu dobu si uvědomí „Jsem dívka a oni jsou chlapci“. Také jejich společnost je rozdělena na dva směry. To znamená, že jsou vyšší. Matka, otec a příbuzní řekli: „Nyní jste příliš mladičké, proto byste se neměly stýkat s Krišnou.“

Gopíe jsou stále pohroužené v Krišnovi. Od svého dětství se pořád stýkají s Krišnou. Ale teď jejich rodiče řekli: „Nyní jste mladé a vy dva byste měli být odděleni“.

Dívky si nějak hrají a chlapci by si měli hrát jinak. Nestýkají se. Tomu se říká indická Védská kultura. Ale gopíe jsou tolik připoutané ke Krišnovi. Jak je možné, aby byly odděleny od Krišny? Avšak musí dodržovat pravidla společnosti.

Gopíe uvažují: “Co teď budeme dělat?”. Tak jsou gopíe naprosto pohlceny v Krišnovi, protože mají tolik anuragu. Anurag znamená hluboká připoutanost. To je napoprvé, říká se tomu purvaraga.

Šríla Šukadév Goswámípad vyslovil mnoho Hari-kathá od prvního Zpěvu až do desátého Zpěvu. Dokonce i v desátém Zpěvu nám Šukadév Goswámípad vypravoval o mnoha Krišnových sladkých zábavách. Ale Šukadév Goswámípad nyní promlouvá o purvaragu gopíí. To znamená, že Venu-Gítá přichází. Purvarag znamená Venu-Gítá. Znamená to, že gopíe právě vstupují do bhakta jauvanamy.

Také jsem vysvětlil že; bhakta jauvanam, projevuje se jejich mládí. Poněvadž jejich těla, kultura, všechno se rovněž mění. Jejich hruď, stehna, chodidla, nohy, ústa, všechno se mění. Když dívka dospěje a přichází do etapy bhakta jauvanam, v tu chvíli si uvědomí: “Jsem dívka. Musím se oddělit od tohoto nebo tamtoho ”.

Stejně tak gopíe si uvědomují samy sebe. Tady společnost také dává pokyny, udělej toto nebo tamto. Ale gopíe nedokáží snést odloučení od Krišny. Protože Šukadév Goswámípad ve Šrímad Bhágavatamu nyní vysvětluje, jak gopíe cítí odloučení od Krišny. Předtím Šukadév Goswámípad nevyslovil žádná jména gopíí. Tam žádná gopí-kathá není.

Ve Venu-Gítě v tu chvíli Šukadév Goswámípad náhle vysvětluje kathu o purvaragu gopíí. Purvaraga znamená cítit odloučení. Protože setkání a odloučení jsou dvě věci naší prémy, tak jako dvě strany mince. Jedna je setkání a druhá se nazývá odloučení.

Takže nyní Šukadév Goswámípad vysvětluje odloučení od Krišny. Jak gopíe cítí odloučení od Krišny. To přichází.

Viraha (odloučení) přichází čtyřmi způsoby: purvarag, mana, pravasa a préma vaičita. Zde je purvarag také první. Venu-Gítá přichází. Tehdy gopíe nemohou jít ven z domu. Musí zůstat doma. Ale stále vzpomínají na Krišnu. A také oslavují Krišnovu flétnu, když On chodívá pást krávy s gopíemi.

Takže teď se dostáváme tímto způsobem, že láska je věc, o které nemůžete hovořit. Materiální láska. Transcendentální láska je na velmi vysoké úrovni. Nemohou ji snést. A přichází tolik transcendentálního chtíče, ne materiální chtíč. Když přichází transcendentální chtíč, nedokáží to vydržet. Musí se setkat s Krišnou. Ale jak se teď sejdou s Krišnou?

Takto přichází taruna, gopíe přemýšlejí, jak se setkat s Krišnou. A rovněž v tu chvíli hovoří jedna s druhou o slávě Krišny a Krišnově rúpa madhuri, lílá madhuri, préma madhuri a venu madhuri. Venu-Gítá znamená Krišnovy čtyři sladkosti, madhurja, velebení. Ale gopíe jsou velmi chytré. Vždy vše vysvětlují nepřímo. V jejich srdcích se o věcech nehovoří přímo.

Zde také Šukadév Goswámípad vysvětluje jednu věc: v tomto materiálním světě, milenec a milovaný, obvykle je to osoba mužského pohlaví, kdo je milován, který vyjadřuje své city od srdce. Rozumíte? Rozumíte nebo ne? Osoba mužského pohlaví, v tomto matriálním světě, (je ta, kdo) vyslovuje své srdce. To je přirozenost tohoto materiálního světa. Ale v transcendentálním světě je transcendentální láska naprostý opak.

V transcendentálním světě milenka-ona vyjadřuje své pocity. Ale jak vyjadřuje své emoce? Nepřímo. Venu-Gítá znamená tyto věci.

Venu-Gítá znamená, že oslavují Krišnu a vyjadřují svá srdce nepřímo.

Šríla Višvanáth Čakravartípad dává příklad: tak, jako velmi nenasytný člověk, který jí rasagulu (indická sladkost). Pak jednoho dne přijde domů ke svému příteli. Jeho přítel ví – „Ó! Můj přítel se nemůže dočkat, až si dá rasagulu“, ale přátelé nebudou žádat – „Ó! Přines mi rasagulu“. Nýbrž přítel ví – „Můj přítel má rád rasagulu!“, takže přinesl rasagulu z obchodu. Pak se jeho přítel zeptal „Hej, proč jsi přinesl rasagulu?“. Ví všechno, ale řekl: „Proč jsi přinesl rasagulu?“, a přítel odpověděl: „Ty to nevíš, dnes je velmi super příznivý den! Dnes jsou, možná, narozeniny mého Thákurdžího (Božstvo)! Takže v této souvislosti jsem přinesl rasagulu pro svého Thákurdžího…“ Přítel neřekne: „Přinesl jsem tu rasagulu pro tebe“. Jinak se rasagula neprojeví.

Rasa, rasa znamená préma, zábavy, které jsou zcela skryty. Pokud vám řeknu „Miluji tě“, to není skutečná láska. Co je to láska? Je to ukryto. Milenec neřekne „Miluji tě“.

Někdy gopíe použijí toto slovo: „Miluji Krišnu“ když vcházejí do extatické nálady. Pouze tehdy. Především mohou říci „Nemilujeme Ho“. Takže gopíe nyní přemýšlí, jak vyložit svá srdce.

Ve Venu-Gítě všechny city gopíí, bhávy, jsou tímto způsobem vysvětleny. Nepřímo. Říkají – „Ó, podívej, jakou lásku a náklonnost chová řeka ke Krišnovi!...“ Protože řeka je tolik omámená zvukem Krišnovy flétny, Góvinda-venu-dhari. Pak voda teče ze shora dolů, ale voda neteče pouze dolů, také dělá víry.

Gopíe takto ve skutečnosti vyjadřují své vlastní pocity, bhávu. Kolik jen mají lásky a náklonnosti!

“Nadjas tada tad upadharja mukunda-gítam”, tato šloka (verš) je takto velmi jasně vysvětlen. Vlastně v tomto verši gopíe vyjadřují své vlastní city, jaký mají transcendentální chtíč.

Vždy si pamatujte, že chtíč gopíí je transcendentální chtíč a že transcendentální chtíč se nazývá dokonalá láska. Préma. “Prémaiva gopa-ramanam”.

Láska gopíí se ve skutečnosti nazývá transcendentální chtíč. Nikoliv materiální chtíč. Takže nyní gopíe vstupují po bajasandi do bhakta jauvanam. Pak přemýšlejí, co teď budou dělat. Vyjadřují to ve svých srdcích se svými přítelkyněmi. To se nazývá Venu-Gítá, purvaraga.

Tarunamrita znamená toto: když tarun (znamená mládí) přichází, jak vyjádřit jejich pocity, bhávu. Pak to různými způsoby vyjadřují, Udžvala-nilamani, Bhakti rasamrita sindhu a také jiné granthy (posvátné texty) od Rúpy Goswámípada.

Mají tolik lásky a náklonnosti ke Krišnovi. Mnoho věcí, které vám teď nemohu říci. Pak možná přijde váš materiální chtíč.

Pak přichází nálada lavanamrita, která se nazývá purna jauvanam. To je také na velmi vysoké úrovni. Jak gopíe také cítí odloučení od Krišny. Tomu se říká divja-unmada Šrímatí Rádhiky, přichází transcendentální šílenství. Tomu se říká, že přichází Bhramara-Gítá. Píseň čmeláků.

(Oddaný – Která je Gopí-Gítá?)

Šríla Gurudév – “Gopí-gítá je na začátku Tarunamritamu. Pak je Lavanammritam. Toto jsou věci na velmi vysoké úrovni.

(Oddaný – Která je nejvyšší?)

Šríla Gurudév – “Nejvyšší se nazývá Lavanammritam. Bhramara-Gítá. Lavana znamená rozkoš. Přichází záře. "Mukta phalešu." Jako potěšení přichází z mukty. Mukta znamená perly. Stejně taková je nálada gopíí. Protože vcházejí do purna jauvanam.

Tak jako měsíce červen-červenec v Indii, to se nazývá měsíc bhadry. V tu dobu je řeka plná vody a tehdy jsou velké, velké vlny. Takže stejným způsobem, přichází purna jauvanam gopíí. Purna jauvanam znamená, že přichází „bujná mladistvost”. Rozumíte? Když úplná mladistvost přichází, v tu dobu přichází rovněž transcendentální chtíč. Velmi obtížné ovládnout. Nemohu vám to říci. Je to velmi vysoká úroveň. Tehdy Krišna hraje na Svou flétnu.

Rčení “nisamja gitam tad anangavardhanam gopa-vradža-strijah”, když Krišna hraje na flétnu, tehdy vycházejí ven. Šukadév Goswámí vysvětluje – “nisamja gítam tad anangavardhanam”. "Ananga" znamená transcendentální chtíč.

V naší Káma gajatrí mantře, “ananga” znamená transcendentální chtíč. Kámadév. Pokaždé když Krišna hraje na flétnu, projeví se transcendentální chtíč gopíí, který se nazývá préma. Nemohou samy sebe vydržet. Všechny gopíe běží ze svých domů. Takže úsloví “nisamja gitam tad anangavardhanam gopa-vradža-strijah“, to znamená, že velmi rychle utíkají ke Krišnovi.

Všechny gopíe si myslí „Krišna volá jenom mě“. Všechny gopíe běží, vedle sebe, ale jsou tolik omámené transcendentálním chtíčem, že nevidí jedna druhou. Poněvadž chtíč je velice nebezpečný.

I tento materiální chtíč je velmi nebezpečný. Chtiví lidé nedokáží snést svůj chtíč. Vědí všechno – „Ó, jestli to udělám, společnost mě tvrdě potrestá, vláda mě zavře do vězení…“ Ale přesto to udělají. Proč? Protože chtíč je velmi nebezpečný.

Co říci o transcendentálním chtíči, “aprakrita prémě?" Aprakrita káma. Není to tak snadné. Protože obzvlášť zvuk flétny, Govinda-venu-dhani. Takže, úsloví “nisamja gítam tad anangavardhanam”, “tad” znamená gopíe, “ananga” znamená, že transcendentální chtíč zesílil. Protože venu-dhana je velmi silná. Pak jsou gopíe také odtaženy. Tehdy se rovněž zřekly pravidel a usměrnění společnosti. Všeho. Protože transcendentální chtíč přichází. Protože Góvinda je volá.

Potom, později, Šukadév Goswámípad vysvětluje – „Když Krišna odešel z Vrindávanu do Mathury, tehdy gopíe pocítily odloučení na vysoké úrovni“. Odloučení na vysoké úrovni. To se nazývá Bharmara-Gítá, to nastává (divja-unmada Šrímatí Rádhiky). Přečtěte si Džaiva Dharmu (kniha Šríly Bhaktivinóda Thákura), pak tomu porozumíte.

(Oddaný - Džaiva Dharma vysvětluje, že udipanam madhura rasa je murali. Jaký je rozdíl mezi venu a murali. Teď mluvíš o venu…)

Šríla Gurudév – “Vamši, murali a venu. Existují tři flétny. Ve skutečnosti vamši se říká osobě mužskému pohlaví. Murali se říká osobě ženského. Jsou stejné kategorie. A pocházejí ze stejné kasty. Vamši pochází z bambusového stromu. Murali také to samé, ale pochází z jiného druhu bambusu. Ale nejsou kvalifikované.

Gopíe kritizují vamši, murali a venu. Venu je také mužského rodu. Venu a vamsi jsou mužského rodu. Murali je ženského rodu, murali je ve stejné línii jako vamši.

Nejsou kvalifikované, protože bez parakija bhávy nikdo nemůže okusit sladké zábavy z lotosových rtů Krišny. Nemají žádné takové nálady. V této souvislosti gopíe odsuzují také venu.

Džaiva Dharma velmi pěkně vykládá, jak poznáte, že toto je mirali, toto je vamši. Podle jejich odlišných dírek. To je také postup.

To znamená, že existují různé druhy jejich pocitů, bháv. Protože ve sféře lásky, premaradži, má vše různou bhávu, náladu. A také některé vamši vyrobené z různých typů šperků (kovů). A také přicházejí odlišné-rozdílné typy popěvků. Někdy také gopíe, velmi skromně, řeknou – „Ó Vamši, Ó Murali, máte velké štěstí”! Někdy je haní – “Máte takovou smůlu... Jak je možné, že Venu pije sladký nektar z lotosových rtů našeho drahého Góvindy?“ Mimoto mnoho dalších věcí…“

* (Zvláštní poděkování Šrímatí Góvindě Didi - Brazílie – že toto umožnila i s otázkami a zkontrolovala, a Kršnananda Prabhuovi - Arménie – za moc pěkný přepis) *

(Přeloženo z JayGurudev.org)