Šrí Bhagavat Saptah – Kalija Lílá Katha – Den druhý – 1/3

Dnes je druhý ze sedmi dnů kathy o Šrímad-Bhágavatamu. Včera jsem také diskutoval o zábavách Krišny Dámodara (Dambhanda), jak matka Jašóda přivázala Krišnu malým provazem, kterým si svázala vlasy. Takto Krišna prováděl sladké zábavy ve Vradži (Vrindávan). Satjavratja Muni tímto způsobem vysvětluje, jak Krišna přinášel radost všem obyvatelům Vradže, Vradžavásím. itidrk sva-lilabhir ananda-kunde sva-ghosam nimadžantam akhjapajantam tadijesita-gňesu bhaktair džitatvam punah prematas tam satavrtti vande (Šrí Dámodaráštakam – Verš 3) (Význam: „Dětskými zábavami, jako je tato, neustále noří obyvatele Gokuly do kaluží čisté blaženosti a skrze ně oznamuje oddaným, toužícím poznat Jeho aspekt nejvyššího bohatství a majestátu, že Ho lze dosáhnout pouze těmi, kdo nemají poznání o Jeho „aišvarja“ (bohatství), s velkou láskou znovu a znovu uctívám tohoto Dámodara Šrí Krišnu.“) Satavrtti znamená “znovu a znovu se klaněl jeho čelu a vzpomínal na mnoho druhů Krišnových sladkých zábav“. Tímto způsobem Šríla Šukadev Goswámípad řekl Parikšit Mahárádžovi spoustu druhů sladkých Krišnových zábav ve Vradži. Zabil mnoho démonů, Agasuru, Bakasuru, Binavaku, které poslal Kamsa. Šríla Šukadev Goswámípad řekl Paríkšit Mahárádžovi jednu z velmi krásných zábav Krišny, jak se Krišna zbavil také Kaliji. Včera jsem vám řekl, že Krišna brzy předvede Svou nejvyšší zábavu, rása-lílu. Rása-lílu předvádí pouze Vradžendra Nandan Šjámasundar, ne Vaikuntha patí, Ajordhja patí, Rámačandra nebo Dwarkadiš Krišna. V této Kali júze lidé chtějí imitovat Krišnu. „Proč jen Krišna? Já ho chci napodobit!“ V Kali júze mají živé bytosti povahu jako má opice. Povaha opice znamená napodobovat. Kdysi žil jeden prodavač klobouků, který se kolem poledne velmi unavil, tak se rozhodl, že si odpočine pod stromem. Položil si jeden klobouk na tvář a odpočíval pod stromem, zatímco nechal zbytek klobouků před sebou. Když spal, opice vzaly všechny jeho klobouky a daly si je na hlavy a vylezly na vršek stromu. Za hodinu se prodavač klobouků probudil a neviděl svoje klobouky a pomyslel si: „Kde jsou moje klobouky?“ Velmi se rozrušil a řekl: „Co teď budu dělat?“ Právě v tu chvíli si všimnul, že opice na vrcholu stromu na sobě mají jeho klobouky. Pomyslel si: „Jak dostanu svoje klobouky zpátky od těchto opic? Pokud je rozruším, utečou a možná se nevrátí.“ Prodavač klobouků byl velmi chytrý, tak si sundal klobouk z hlavy a odhodil ho. Jak je povahou opic napodobovat, tak také sejmuly klobouky, které měly na sobě, ze svých hlav a odhodily je, takže prodavač rychle posbíral všechny své klobouky a vrátil je do své brašny a utekl. Takto smyslem tohoto příběhu je, že opice jsou dobré v imitování. V Kali júze lidské bytosti také mají tuto vlastnost napodobovat. Takže si myslí, pokud Krišna předvádí tanec rása, já chci také předvést tanec rása… Takže Krišna si uvažuje: „Pokud chceš napodobovat můj tanec rása, pak také musíš vykonat moje dvě další zábavy, první, jak jsem tančil na kápi Káliji a druhá, jak jsem vyzdvihl Girirádž Góvardhan. Pokud dokážeš napodobit tyto dvě zábavy, pak v pořádku, dokážeš napodobit Mou „rása-lílu“!“ Kdo chce napodobit Krišnovu „rása-lílu? Zvedněte ruku. Pokud chcete napodobit Krišnovu „rása-lílu, musíte tančit na kápi hada Káliji. Ale lidské bytosti toto nedokáží. Pro lidi je nemožné tančit na hadovi Kálijovi, který má tisíc z tisíců kápí a je velmi jedovatý. Kálija stál v řece Jamuně, voda v ní se úplně znečistila z jeho jedu. Dokonce ani ptáci nemohli přeletět řeku Jamunu. Jednoho dne Krišna pásl krávy se Subalem a Šrídhamem a Krišna si pomyslel: „Musím vymýtit Káliju, odstranit ho z Jamuny a očistit vodu Jamuny. Krišna opustil své přátele a skočil do vody Jamuny. Krišna je Bhagavan. Plave ve vodě Jamuny a ta voda je velmi jedovatá. Samčí had Kálija Nag odpočíval pod vodou s jeho manželkami (naga patnis). Krišna úmyslně začal vířit vodu, toto vyrušilo Káliju, takže se vzbudil a řekl: „Kdo to dělá?“ Kálija uviděl, jak malý kluk ruší jeho spánek, proto zaútočil na Krišnu. Krišna začal skákat na jeho hlavě a občas ho držel za ocas. Takto si Krišna hrál s Kálijou a Kálija se snažil zabít Krišnu, kousl Krišnu. Krišna je Bhagavan, občas velmi rychle skočil na jeho hlavu a občas se vrátil a zatahal ho za ocas. Nakonec Krišna tančil na kápích Káliji a Kálija to nemohl vydržet, příliš krve se začalo vyplavovat z jeho tlamy a začal ji zvracet. Mezitím Krišnovi přátelé Subal a Šrídham šli a podali zprávu matce Jašódě a Nandovi Mahárádžovi, že Krišna skočil do Jamuny. Když to slyšeli, matka Jašóda zcela omdlela, Nanda Mahárádža a všichni obyvatelé Vradže rychle přiběhli na břeh Jamuny. Baladév prabhu se je snažil uklidnit, zvlášť gópíe, které cítily tak velké odloučení od Krišny. Za pár minut Krišna začal tancovat na kápích Káliji. Kálija má tisíce a tisíce kápí a Krišna tančil z jedné na druhou a tolik krve vycházelo z jeho tlamy. V tom okamžiku si Kálija pomyslel: „Jak může tahle osoba tancovat na mých kápích tak, že zvracím krev? Chystám se zemřít…“. Pak si uvědomil: „To musí být Krišna Bhagavan, kterého moje manželky (nag patni) stále oslavují!!“, ačkoli Kálija nevěřil, že Krišna je Bhagavan. Kálija se nyní v mysli úplně odevzdal Krišnovi a zároveň se jeho manželky, nag patnis, modlily k Pánu Krišnovi: „He Bhagavane, Ty jsi tak milostivý, Jsi ztělesněním soucitu (koruna nidam)! Náš manžel je velmi krutý a znepokojoval obyvatele Vradže. Jestli náš manžel zemře, budeme šťastné. Jaký druh sukriti (duchovní zbožné činnosti) náš manžel vykonal, že Tančíš na jeho hlavě a dáváš mu také prach z Tvých lotosových nohou?“ “He Bhagavan” – manželky se modlily ke Krišnovi: kasjanubhavo sja na deva vidmahe tavanghri-renu-sparasadhikarah jad-vnčaja srir lalanačarat tapo vihaja kaman su-čiram dhrta-vrata (Šrímad Bhágavatam - 10.16.36) (Význam: „Ó Pane, nevíme, jak had Kálija dosáhl této skvělé příležitosti, že se dotkl prachu z Tvých lotosových nohou. Za tímto účelem bohyně štěstí vykonávala odříkání po staletí, vzdala se všech ostatních tužeb a konala asketické sliby.“) “Dokonce i Lakšmí Déví touží po prachu z Tvých lotosových nohou, proto Lakšmí Déví provádí tvrdé odříkání na druhé straně Vrindávanu, na břehu Jamuny, v Balavanu. To znamená, že prachu z Krišnových nohou je velmi, velmi výjimečné dosáhnout i Bráhmou, Šrívou, Narádou a Lakšmí Déví. Ale, Ó můj Pane, Ty jsi tak milostivý a dáváš prach z Tvých lotosových nohou na hlavy našeho manžela Káliji, jakou sukriti vykonal?“ Takže se snažte pochopit, že prachu z Krišnových nohou není lehké dosáhnout a že odejít do Vrindávanu není nic běžného. Takto se manželky Káliji modlily ke Krišnovi, pak byl Krišna velmi potěšen a Řekl Kálijovi: „Měl bys opustit tuto Jamunu a jít na Ramana Dvíp (ostrov)“, dnešní ostrov Fudži, poblíž Austrálie. Takto Krišna očistil vodu Jamuny a také osvobodil hada Káliju („Kálija naga“). (přeloženo z Jaygurudev.org)