Šríla Gour Govinda Swámí Mahárádž
(1929-1996)
Šríla Gour Govinda Swámí Mahárádž se zjevil 2. září 1929 (posvátný den příchodu Šríly Bhaktivinóda Thákura) v chatě z bláta ve vesnici Džagannáthapur v Orrise, v Indii, v rodině čistých vaišnavů. Jmenoval se Bradža Bandhu Manik. Jeho dědeček, Bauri Giri, byl čistý oddaný Pána Krišny a byl proslulý ve zdejším prostředí jako paramahams-vaišnava. Neustále zpíval Haré Krišna mahá-mantru a uctíval rodinné Božstvo Šrí Gopáldžiu. Rodiny jak z matčiny, tak z otcovy strany byli vaišnavové po staletí od doby Šrí Šjamananda Pandita Thákura a předtím v Bengálsku po mnoho generací. V mládí většinou žil s jeho mateřskou rodinou, s Giriimi ve vesnici Gadei Giri. Giriové byli Gaudíja Vaišnavové a proslulí svými dovednostmi v kírtanech.
Jeho Božský příchod na tento svět nebyl obyčejný. Všechny příznaky mahábhagavaty byly přítomny po celý jeho život.
„Historie života mnoha takových oddaných je téměř stejná, protože tu je vždy souměrnost mezi ranými životy velkých oddaných Pána.“ (ŠB 2.3.15, význam).
Ve věku osmi let četl Šrí Čaitanja-čaritámritu, Šrímad Bhágavatam, Bhagavad-gítu a Rámajanu, a dokázal ostatním vysvětlit jejich význam. Jeho láska k Šrímad Bhagavatamu byla hluboká v tak mladém věku. Jako chlapec trávil čas zpíváním a opěvováním Šrí Gopáldžiua a službou. Pravidelně chodil s padajátrou svého dědečka a strýce z vesnice do vesnice, zpívaje Haré Krišna mahá-mantru a písně Šríly Narottamy Dáse Thákura a dalších Vaišnavských Áčárjů od svého útlého dětství. V noci četl Šrímad Bhágavatam při skromném světle ohně na vaření, poněvadž rodina neměla peníze na lampový olej.
(Přeloženo z Srilagourgovindaswami.org)