Jay Gurudev!

Šríla Gaurakišor Dás Bábádží Mahárádž

(1838-1915)

 

Šríla Gaurakišor dás Bábádží Mahárádž je duchovní učitel Bhaktisiddhánty Sarasvatí Thákury. Narodil se ve rodině vaišjů v malé vesnici u řeky Padmy v Bangladéši. Následujíc svého otce, vydělával si na živobytí prodejem obilí. Od svého dětství byl duchovně založen a trávil mnoho hodin  zpíváním bhadžanů (duchovních písní) a poslechem Krišna-kathy (povídání o Krišnovi, Bohu). Oženil se velmi brzy, ale když jeho žena v roce 1849 zemřela, ihned opustil domov a odešel do Vrindávanu.

 

Po dalších 30 let žil ve Vrindávanu, putoval po lesích a místech zábav Šrímatí Rádhárání a Pána Šrí Krišny, zatímco byl pohlcen ve zpívání Svatých Jmen: HARÉ KRIŠNA HARÉ KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARÉ HARÉ HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ. Ležel tváří k zemi, skládaje uctivé poklony obyvatelům Vradže, považujíc je za ztělesnění Pána Krišny. Během této doby přijal bábádží zasvěcení od Bhagavata dáse, žáka Šríly Džagannáta dáse Bábádží Mahárádže.

 

Gaurakišor dás Bábádží Mahárádž byl zosobněným odříkáním. Zpíval 200 tisíc Pánových jmen každý den a pobýval na osamocených místech, jedl pouze to, co přišlo samo od sebe a přespával kdekoliv se v noci právě nacházel. Vlastnil jen velmi málo věcí: Tulasí-malu (korálky z Tulasí) kolem krku; další Tulasí-malu, na které čentoval; a pár knih jako Prarthana a Préma Bhakti Čandrika od Narottamy Dáse Thákury.

 

Bábádží Mahárádž se setkal s množstvím výtržnostmi jeho Hari-bhadžany od materialistů, kteří u něho hledali požehnání. Všichni od Babádží Mahárádže získali přísné instrukce, ale jen málo dokázalo pochopit, že tyto pokyny byly vlastně pro jejich stálý prospěch. V roce 1908 Gaura Kišor Dása Bábádží Mahárádž ztratil zrak. Odmítl pokusy vzít ho za očním specialistou, místo toho dal přednost opěvování a uctívání Pána Krišny. Zde přestal cestovat. Sedával ve svém bhadžana-kutiru (chýše), hluboce pohroužen v Krišnových zábavách.