Šríla Bhaktivinod Thákur (1838-1914)
Šríla Bhaktivinod Thákur se narodil roku 1838 v Západním Bengálsku , v Indii. Jako malý chlapec se velmi zajímal o duchovní témata a povahu Nejvyšší Reality. Byl pevně přesvědčen o existenci monoteistického, osobního Boha.
Své vzdělání získal na uznávané anglické střední škole. V té době ho začalo ovlivňovat vznešené učení Ježíše Krista. Krátce po přijetí na Kalkatskou univerzitu začal jeho literární talent v oblasti filozofie a náboženství vzkvétat. Tehdy začal Bhaktivinod Thákur psát články s duchovní tématikou, z nichž mnohé vyšly v prestižních novinách. V průběhu těchto univerzitních let byl blízkým přítelem Divendranátha Tágory, bratra slavného spisovatele a nositele Nobelovy ceny Rabindranátha Tágory.
Ve věku 28 let bylo Bhaktivinodovi Thákurovi přiděleno místo soudce, což byla v té době nejuznávanější vládní funkce v Indii. Krátce nato přišel do styku s biografií Šrí Čaitanji, proslulým vaišnavským světcem 15. století. Byl velice zaujatý filozofií Šrí Čaitanji, jehož náboženství božské lásky bylo založeno hlavně na zjevených písmech staré Indie. Od té doby byl Bhaktivinód Thákur velkým obroditelem a překladatelem Šrí Čaitanjovy školy "bhakti-jógy", která za nejvyšší cíl života prohlašuje božskou lásku ke Svrchovanému Pánu, Šrí Kršnovi.
Bhaktivinod Thákur napsal mnoho knih (některé i v anglickém jazyce), písní a článků o vaišnavizmu a filozofii Šrí Čaitanji. Byl také otcem Bhaktisiddhánty Sarasvatího, jenž se měl stát nejvýznamnějším světcem a učitelem "bhakti-jógy" 20. století.
(kniha "Filozofie božské lásky", Šríla Bhakti Vallabh Tírtha Mahárádž)