top of page

Rádhá Tattva Kathá kí jay!


Rádhá Tattva od Šrí Šrímad Bhaktivedánty Vany Gosvámí Mahárádže v Krasnodaru, Rusko 8. září 2015 (ranní hodina)

Pro video s touto přednáškou, prosím, klikněte zde:

Série Rádhá Tattva pokračuje následovně:

V souladu s písmy a Vaišnavskou filozofií, Krišna není náš árádhja-dev (uctívané božstvo). Kdo je naším árádhja-devem? Šrímatí Rádhika. Definice tattva-daršanu je, jak je uvedeno:

ārādhyo bhagavān vrajeśa tanayas tad dhāma śrī vrṇdāvanam ramyā kācid upāsanā vrajavadhū vargeṇa vā kalpitā śrīmad-bhāgavatam amalaṁ purāṇaṁ śrī-caitanya mahāprabhor matam idaṁ tatrādarāḥ na paraḥ

„Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Krišna, syn Nandy Mahárádže, je uctíván spolu s Jeho transcendentálním příbytkem Vrindávanem. Nejvíce potěšující podoba uctívání Pána je ta, jenž vykonaly gopíe z Vrindávanu. Šrímad-Bhágavatam je neposkvrněnou autoritou ve všem a ryzí láska k Bohu je konečný cíl života pro všechny lidi. Tato prohlášení, na které bereme nejvyšší zřetel, jsou úsudkem Šrí Čaitanji Maháprabhua.“

(Caitanya-matta-mañjūṣa od Šríly Višvanátha Čakravartího Thákura)

Šríla Višvanáth Čakravartípad v této šloce vyložil - ārādhyo bhagavān vrajeśa tanayas. Vrajeśa tanayas, syn Nandy Mahárádže, Vradžendranandana Krišna, je naším uctívaným Božstvem. Toto je tattva-daršan, poněvadž Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam.

V rása-tattvě je Šrímatí Rádhika naším uctívaným Božstvem. Je naším árádhja-devem, jak je stanoveno v Puránách ohledně Rádhá Štotram.

(1)

gṛhe rādhā vane rādhā rādhā pṛṣṭhe puraḥ sthitā

yatra yatra sthitā rādhā rādhaivārādhyate mayā

(2)

jihvā rādhā śrutau rādhā rādhā netre hṛdi sthitā

sarvāńga-vyāpinī rādhā rādhaivārādhyate mayā

(3)

pūjā rādhā japo rādhā rādhikā cābhivandane

smṛtau rādhā śiro rādhā rādhaivārādhyate mayā

(4)

gāne rādhā guṇe rādhā rādhikā bhojane gatau

ratrau rādhā divā rādhā rādhaivārādhyate mayā

(5)

mādhurye madhurā rādhā mahattve rādhikā guruḥ

saundarye sundarī rādhā rādhaivārādhyate mayā

(6)

rādhā rasa-sudhā-sindhu rādhā saubhāgya-mañjarī

rādhā vrajāńganā-mukhyā rādhaivārādhyate mayā

(7)

rādhā padmānanā padmā padmodbhava-supūjitā

padme vivecitā rādhā rādhaivārādhyate mayā

(8)

rādhā kṛṣṇātmikā nityaḿ kṛṣṇo rādhātmako dhruvam

vṛndāvaneśvarī rādhā rādhaivārādhyate mayā

(9)

jihvāgre rādhikā-nāma netrāgre rādhikā-tanuḥ

karṇe ca rādhikā-kīrtir mānase rādhikā sadā

(10)

kṛṣṇena paṭhitaḿ stotraḿ rādhikā-prītaye param

yaḥ paṭhet prayato nityaḿ rādhā-kṛṣṇāntigo bhavet

(11)

ārādhita-manāḥ kṛṣṇo rādhārādhita-mānasaḥ

kṛṣṇākṛṣta-manā rādhā rādhā-kṛṣṇeti yaḥ paṭhet

PŘEKLAD

1) Rádhá je doma, Rádhá je v lese a Je jak přede mnou, tak za mnou. Uctívám všeprostupující Rádhádží, ať Je přítomna kdekoli.

2) Rádhá je na mém jazyku, Rádhá je v mých uších, Rádhá je v mých očích a v mém srdci. Uctívám Rádhádží, jenž je v tělech všech.

3) Rádhá je v mojí púdže, Rádhá je v mé mantra-džapě, Rádhá je v mých modlitbách, Rádhá je v mé paměti, a Rádhá je v mé hlavě – tu Rádhádží uctívám.

4) Kdykoliv zpívám, zpívám o vlastnostech Rádhy, vše, co jím, je Rádhino prasádam, ať jdu kamkoli, neustále vzpomínám na Rádhu, Rádhá je v noci, Rádhá je ve dne – tu Rádhádží uctívám.

5) Rádhá je sladkost uvnitř čehokoli, co je sladké; z čehokoli, co je významné, je Rádhá to nejvýznamnější; a ze všeho nádherného, je Rádhá ta nejvyšší nádhera – tu Rádhádží uctívám.

6) Rádhá je oceánem nektaruplné rásy, Rádhá je poupětem veškerého štěstí, Rádhá je nejpřednější gopí z Vradže – tu Rádhádží uctívám.

7) Jelikož Rádhina tvář je jako neposkvrněný lotosový květ, Je známa jako Padma. Je uctívána Brahmou, jenž se zjevil na lotosu vycházejícím z Višnuova pupku, a když Ji Její otec poprvé objevil, odpočívala na lotosu – tu Rádhadží uctívám.

8) Rádhá je věčně pohroužena ve Šrí Krišnovi, Krišna je nepochybně vždy pohroužen v Rádě, a Rádhá je královnou Vrindávanu – tu Rádhádží uctívám.

9) Rádino jméno je na špičce mého jazyka, Rádinu krásnou podobu mám stále před očima, líčení Rádiny slávy jsou pořád v mých uších, a Rádhá neustále sídlí v mé mysli.

10) Kdož pravidelně pronáší s velkou opatrností tuto modlitbu, vyřčenou Šrí Krišnou, dosáhne láskyplné služby chodidlům Šrí Rádhá-Krišny.

11) Šrímatí Rádhika uctívá Šrí Krišnu ve Svém srdci a mysli, a Krišna uctívá Šrímatí Rádhiku ve Svém srdci a mysli; Šrí Krišna přitahuje srdce a mysl Rádhiky, a Rádhika přitahuje srdce a mysl Krišny. Kdož láskyplně pronáší tuto modlitbu, bude podobně přitahován k lotosovým chodidlům Šrí Rádhá-Krišny.

Kṛṣṇera pathitam znamená, že Šrímatí Rádhika pronáší stava-stuti každý den. Krišna rovněž říká: „Šrímatí Rádhika je Moje árádhja-deví.“

Šríla Raghunáth dás Gosvámí rovněž vyložil: madīśā-nāthatve vraja-vipina-candraṁ vraja-vaneśvarīṁ (Manah-śikṣā, verš 9 & Vilap-Kusumañjali, verš 7). Význam: mad-íša, „moje Íšvari“ je Šrímatí Rádhika.

Pro Gaudíja Vaišnavy je Šrímatí Rádhika jejich árádhja-deví. Z toho důvodu filozofie má dva daršany, tattva–daršan a rasa-daršan. V tattva-daršanu je Krišna Bhagaván, Nejvyšší Osobnost Božství a Vlastní nespočet energií, šakti. Čid-šakti, džíva-šakti a mája-šakti, avšak Jeho čid-šakti má velký význam.

kṛṣṇera ananta-śakti, tāte tina--pradhāna

'cid-sakti', 'māyā-śakti', 'jīva-śakti'-nāma

„Krišna oplývá neomezenými energiemi, které lze rozdělit na tři hlavní části. Jsou jimi duchovní energie, hmotná energie a okrajová energie, která je známa jako lidské bytosti.“

(ČČ, Mádhya-lílá 3.8.151)

'antaraṅgā', 'bahiraṅgā', 'taṭasthā' kahi yāre

antaraṅgā 'svarūpa-śakti'--sabāra upare

„Jinými slovy, toto všechno jsou energie Boha – vnitřní, vnější a okrajová. Avšak vnitřní energie je Pánovou osobní energií a stojí nad těmi dvěmi ostatními.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.152)

viṣṇu-śaktiḥ parā proktā

kṣetra-jñākhyā tathā parā

avidyā-karma-saṁjñānyā

tṛtīyā śaktir iṣyate

„Vnitřní energie Nejvyššího Pána, Viṣṇua, je duchovní, jak potvrzují śāstry. Existuje další duchovní energie, známá jako kṣetra-jña, či živá bytost. Třetí energie, jež je nazývána jako nevědomost, činí lidskou bytost bezbožnou a naplňuje ji plodonosnými činnostmi.

(ČČ, Mádhja-lílá 3.6.154)

To je rovněž uvedeno ve Viṣṇu Purāṇě (6.7.61):

viṣṇu-śaktiḥ parā proktā

kṣetrajñākhyā tathā parā

avidyā-karma-saṁjñānyā

tṛtīyā śaktir iṣyate

„Původní energie Pána Viṣṇua je vnitřní, čili duchovní. Živá bytost ve skutečnosti patří do této vnitřní energie, ale existuje další energie, zvaná hmotná energie, a tato třetí energie je plná nevědomosti.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.153)

** Všimněte si, že tyto dva verše výše jsou stejné. Prosím, odkažte se na Čaitanja-čaritámritu, Mádhja-lílá – 3.6.154 a 3.8.153 pro hlubší pochopení. Kapitola šestá, osvobození Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi a kapitola osmá, hovory mezi Šrí Čaitanjou Maháprabhuem a Rámanandou Rájem.

Krišna tvoří duchovní svět, čid-džagat pomocí Své čit-šakti (vnitřní energie). Vaikuntha, Ajodhjá, Dváraka, Mathura, Vrindávan – Krišna toto projevuje pomocí Své čit-šakti. Čit-šakti je také známa jako antaranga-šakti (vnitřní energie). Čit-šakti, nebo antaranga-šakti, je vnitřní energie. Mája-šakti (ačit-šakti, a-čit = ne-čit) je vnější energie. Krišna vytváří hmotný svět pomocí Své bahiranga-šakti (vnější energie). Džíva-šakti je tatastha-šakti, okrajová energie Pána. Mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ, živé bytosti jsou v tomto podmíněném světě Mými věčnými, roztříštěnými částmi (Bhagavad-gítá 15.7). Krišna řekl Ardžunovi: „Mamaivāṁśaḥ, všechny živé bytosti jsou Mými nedílnými částmi, a rovněž se projevily z Mé abhinivamša-šakti, tatastha-šakti.“ Mezi těmito energiemi je antaranga-šakti, vnitřní energie, nejvyšší.

sac-cid-ānanda, pūrṇa, kṛṣṇera svarūpa

eka-i cid-shakti tāṅra dhare tina rūpa

„Tělo Pána Kṛṣṇy je věčné [sat], plné poznání [cit] a plné blaženosti [ānanda]. Jeho duchovní energie projevuje tři podoby.“

(Šrí Čaitanja-čaritámrita, Ádi-lílá, kapitola 4, verš 61)

ānandāṁśe hlādinī, sad-aṁśe sandhinī

cid-aṁśe samvit--yāre jñāna kari’ māni

„Hlādinī je Jeho aspekt blaženosti; sandhinī, věčného bytí; a samvit, vnímání, což je rovněž bráno jako poznání.“

(Šrí Čaitanja-čaritámrita, Ádi-lílá, kapitola 4, verš 62)

Podle Krišnadáse Kavirádže Gosvámípada je svarúpa-šakti složena ze tří podob, šat, čit a ánanda, plná věčnosti, plná poznání a plná blaženosti. Proto Jeho energie, či Svarúpa-šakti, je rovněž projevena ve třech podobách, sandhiní-šakti (energie bytí), samvit-šakti (energie poznání) a hládiní-šakti (energie blaženosti).

hlādinī sandhinī samvit

tvayy ekā sarva-saṁsthitau

hlāda-tāpa-karī miśrā

tvayi no guṇa-varjite

„Ó Pane, Ty stojíš za vším. Tři rysy: hlādinī, sandhinī a samvit v Tobě existují jako jedna duchovní energie. Avšak hmotné kvality, které způsobují radost, utrpení a směsice těchto dvou, v Tobě neexistují, poněvadž Neoplýváš fyzickými vlastnostmi.“

(Višnu Purána, 1.12.69 & ČČ, Ádi-lílá 1.4.63)

Toto výše je rovněž potvrzeno ve Višnu Puráně. Kromě toho, je o tom zmínka v Čaitanja-čaritámritě, Mádhja-lílá 6.158-159.

kṛṣṇake āhlāde, tā'te nāma--'hlādinī'

sei śakti-dvāre sukha āsvāde āpani

„Energie zvaná hlādinī poskytuje Kṛṣṇovi transcendentální blaho. Pomocí této energie blaženosti, Kṛṣṇa osobně zakouší veškeré duchovní potěšení.“

(ČČ, Madhja-lílá 3.8.157)

Ze Své hládiní, energie blaženosti, si Krišna vychutnává všechny druhy zábav. Rovněž Rozdává radost Svým oddaným. Hládiní znamená ánanda, rozkoš. Kde se nachází energie ánandy, blaha? Pět smyslů. Příklad, kochání se krásou, poskytování potěšení (ánanda) očím. Sladká vůně pro nos. Existuje mnoho energií blaženosti. Vychutnávat si sladké chutě, to je také rozkoš. Dotek kůže, toto je hebké a toto je hrubé. V tomto je rovněž energie potěšení. Podle smyslového objektu existuje uspokojení. Uši, schopnost potěšení poslechem líbezné melodie, zvuku. Nejdokonalejším zvukem je zvuk flétny Govindy. Govinda venu dhaní. V tomto hmotném světě existuje mnoho druhů zvuku. Věda o zvuku. Vibrace vytváří v našem srdci různé příjemné pocity skrze zvukové vlny. Chvění poskytuje potěšení uším a vstupuje do srdce.

Tedy, svrchovanou vibrací je zvuk Govindovy flétny, Govinda venu dhaní. Když Krišna hraje na flétnu, srdce všech je okouzleno. Od malého hmyzu až po Brahmu, každá živá bytost je uchvácena. Tato zvuková vibrace je velice mocná. Na nebeských planetách je kalpa-vrikša, strom přání. Každý den brzy ráno, něžné mladé dívky, apsary (panny), sbíraly květiny z tohoto stromu přání. Jakmile vibrace Govindovy flétny vstoupila na nebeské planety, těla pannen se začala chvět. Nebeské planety rozhazovaly všechny květiny na Krišnu. Bytosti během toho nemohly ovládat svá těla, mysl, šaty, atd. Tak jako při zemětřesení, nejsme schopni chodit nebo sedět. Vše je zasaženo otřesem půdy. Takže když Krišna zahrál na flétnu, její vibrace se rozšířily na nebeské planety a způsobily závrať. Uvažovali: „Co se to stalo?“ Je to nepochopitelné. Radost v jejich srdcích, jako následek této vibrace, je nepředstavitelná. Dokonce i pro ty, jež jsou velcí odborníci v rozmanitých melodiích, jako … Riši. Je to velký expert v různých typech zvukových melodií, avšak také se mu roztočila hlava, myslíc si: „Odkud přichází tento zvuk? Co je to za melodii?“ Vibrace flétny, „klim“. K-L-I-M. Klim. Tato vibrace je bīja-mantra.

vṛndāvane 'aprākṛta navīna madana'

kāma-gāyatrī kāma-bīje yāṅra upāsana

„V duchovním království Vṛndāvanu, je Kṛṣṇa duchovní, stále mladistvý Amor. Je uctíván opěvováním Kāma-gāyatrī mantry s duchovním semínkem klīm.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.138)

Vṛndāvane 'aprākṛta navīna madana, Krišna je posvátný, vždy mladistvý Amor. Aprákrita Mádhava. A kāma-gāyatrī kāma-bīje yāṅra upāsana, Je uctíván Káma gájatrí-mantrou a bídža-mantrou. Bídža-mantra je semínkem všech manter. Bídža-mantra je zvuk „klim“. Když zpíváte gájatrí-mantru, je zde „klim“ nebo „om“. Om bhúr bhuvah.

Klim. Když se vynoří tato vibrace, každému se začne motat hlava. Poskytuje tolik blaženosti, ánanda. Tato ánanda, blaho, je mimo naše představy. Tolik opojení, ánanda, je přítomno. V tomto hmotném světě se hledá štěstí. Všichni hledají různé druhy štěstí. Bhodžánanda (radost z hodování), vychutnávat si výtečné jídlo. Svajamnanda, užívat si přepychu jako je spaní na měkké posteli. Gňánánanda, dychtivost po pobírání vědomostí. Někteří lidé jsou hodně nadšení, a přesto jsou nespokojení se svými znalostmi. Pak se nakonec zblázní kvůli učení a nespí. Mozek je zahlcen, což způsobuje, že tato skupina lidí zešílí. A Gňání všeho zanechá a splyne s Brahmanem. „Aham brahmásmi.“ Gňání znamená příliš mnoho učení. Gňána rovněž, podle jejich vědomostí nakonec splynou s brahmanem, tiše a potichu. Premánanda, když vyvstane prema (božská láska), tolik blažené opojnosti se dostaví. Je to neomezené. Po premánandě se dostavuje Rásánanda, blaženost božských zábav. Transcendentální blaho přichází ve stádiích šánta, dásja, sakhja, vátsalja, mádhurja-prema, mádhurja-rása. Oceán božských zábav, aprákrita rása samudra.

akhila-rasāmṛta-mūrtiḥ

prasṛmara-ruci-ruddha-tārakā-pāliḥ

kalita-śyāmā-lalito

rādhā-preyān vidhur jayati

„Nechť je Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, oslavován! Charismem Jeho rozpínajících se přitažlivých rysů, si Podmanil gopīe jménem Tārakā a Pāli, a Zaujal mysli Śyāmy as Lality. Je nejpřitažlivějším milencem Śrīmatī Rādhārāṇī a Je zásobárnou potěšení pro oddané ve všech zbožných zábavách.“

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.1.1 & ČČ, Mádhja-lílá 3.8.142)

Šríla Rúpa Gosvámípad napsal tuto šloku v Bhakti-rasámrita-sindhu. ‚Akrila-rasámrita-múrtih‘, Krišna je nazýván ztělesněním oceánu božských zábav. Pak Šríla Rúpa Gosvámí o Šrímatí Rádhice napsal, že Rádhárání je mnohem více velebena než Krišna. Říká se Jí rādhā-rasa-sudhā-nidhi.

Vairāgya sindhu karunaika sindhu lavanaika sindhu premaika sindhu. Sapta Sindhu, sedm oceánů. Ve Šrímad-Bhágavatamu je uvedeno, že existuje sedm oceánů. Oceán, který vidíme, je laván-samudra, oceán ze soli. Voda v oceánu je slaná, nedá se pít, ani kapka. Za laván-samudrou je dadhi-samudra, oceán z jogurtu následován oceánem mléka, oceánem z ghí a dalšími. Šrímatí Rádhika představuje sedm typů v každém okamžiku. To je vairāgya sindhu karunaika sindhu lavanaika sindhu premaika sindhu. Vairágja sindhu, Je velkou přebornicí ve vyjadřování se moc milými, krásnými, sladkými slovy. Karunaika Sindhu, Šrímatí Rádhika je ztělesněním božského soucitu, karunaika sindhu. Karuna znamená soucit. Když Cítí bolest druhých, Její srdce zjihne a rozdává tolik lásky a náklonnosti. To je karunaika sindhu.

Když byla Šrímatí Rádhika dítě, kolem tří nebo čtyř let staré, Krmila telátka trávou. Malé telátko asi den nebo dva staré neví, jak má žrát. Přesto se Šrímatí Rádhika toto novorozené tele snažila nakrmit. Jelikož tele neví, jak má žrát, jen to nosem očichovalo. Jakmile se koneček trávy dotkl nosu, začal krvácet. Když Šrímatí Rádhika uviděla krev tekoucí z nosu malého telátka, Začala plakat a Urvala Své šaty, aby utřela nos čerstvě narozenému telátku. Její srdce zjihlo, když Viděla kapku krve vycházející z nosu novorozeného telete. Toto je karunaika sindhu. Šrímatí Rádhika je zosobněním oceánu milosrdenství. Karuṇāḿ kuru mayi karuṇā-bharite sanaka-sanātana-varṇita-carite (z Rádhika stava od Šríly Rúpy Gosvámího). Karunaika sindhu, Šrímatí Rádhika je ztělesněním oceánu porozumění.

Lacanaika sindhu – Šrímatí Rádhika je oceánem záře. Její pleť je jako roztavené zlato, tapta kančana gaurangi. Tolik záře sálá z Jejího těla a všude všechno osvětluje. Lavana znamená záře Jejího těla je jako zlatý lotos. Šríla Krišnadás Kavirádž Gosvámí popisuje pleť Šrímatí Rádhiky.

kuńkumākta-kāñcanābja-garva-hāri-gaurabhā

pītanāñcitābja-gandha-kīrti-nindi-saurabhā

ballaveśa-sūnu-sarva-vāñcitārtha-sādhikā

mahyam ātma-pāda-padma-dāsya-dāstu rādhikā

„Pleť Šrímatí Rádhiky popadá nadutost zlatého lotosového květu zabarveného kurkumou, Její tělesná vůně kárá pověst vonného lotosu posypaného šafránovým práškem, a Naplňuje touhu Vradžského prince, Šrí Krišny. Nechť mi tato Šrímatí Rádhika neustále propůjčuje službu Jejím lotosovým chodidlům.“

(Šrímatí Rádhikaštakam z Šuka-sari-stava)

Kuńkumākta-kāñcanābja-garva-hāri-gaurabhā pītanāñcitābja-gandha-kīrti-nindi-saurabhā. Kunkumákta-káňčanábdža, Pleť Šrímatí Rádhiky popadá hrdost zlatého lotosového květu zabarveného kurkumou.

kuńkumākta-kāñcanābja-garva-hāri-gaurabhā

pītanāñcitābja-gandha-kīrti-nindi-saurabhā

ballaveśa-sūnu-sarva-vāñcitārtha-sādhikā

mahyam ātma-pāda-padma-dāsya-dāstu rādhikā

Lavanika sindhu, Šrímatí Rádhika je oceánem krásy, jenž okouzluje všechny živé bytosti.

saundarya--kuṅkuma, sakhī-praṇaya--candana

smita-kānti--karpūra, tine--aṅge vilepana

„Osobní krása Śrīmatī Rādhārāṇī je přirovnána k načervenalému prášku známém jako kuṅkuma. Její sympatie k Jejím společnicím je přirovnávána k pastě ze santálového dřeva, a spanilost Jejího úsměvu se rovná kafru. Toto všechno, spojené dohromady, je rozetřeno po Jejím těle.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.170)

Její půvab je tak okouzlující a zářivý jako barva kurkumy. A sakhī-praṇaya-candana, láska a náklonnost k Jejím přítelkyním je přirovnána k pastě ze santálového dřeva. Smita-kanti, velmi nádherná smějící se tvář a jiskřivost z Jejich rtů.

Jak již bylo vysvětleno, Šrímatí Rádhika je hládiní, Krišnova hládiní-šakti. Hládiní-šakti, energie blaženosti. Krišna se raduje z různých zábav se Svou hládiní-šakti, energií blaženosti a rovněž ji Předává všem živým bytostem.

sukha-rūpa kṛṣṇa kare sukha āsvādana

bhakta-gaṇe sukha dite 'hlādinī'--kāraṇa

„Pán Kṛṣṇa vychutnává celou řadu transcendentálního štěstí, ačkoli On Sám je ztělesněná radost. Radost, kterou si vychutnávají Jeho ryzí oddaní, je rovněž projevem Jeho energie blaženosti.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.158)

hlādinīra sāra aṁśa, tāra 'prema' nāma

ānanda-cinmaya-rasa premera ākhyāna

„Nejpodstatnější součástí této energie blaženosti je láska k Bohu [prema]. Pročež, objasnění lásky k Bohu je rovněž duchovní zábavou plnou nesmírného štěstí.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.159)

Podstatou hládiní-šakti je prema, božská láska, jak vyložil Šríla Krišnadás Kavirádž. Co je základem mléka? Základem másla je ghí. Zpracováním se čisté mléko přemění na jogurt. Stloukáním jogurtu se vyrábí máslo. Základ másla je tedy ghí. Stejně tak, hládiníra sára, podstatě hládiní-šakti, energie blaženosti, ánanda, se říká prema. Prema je výše než ánanda. Co chcete – máslo nebo ghí? Ghí je prvotřídní. Ghí je esencí mléka. Takže ánanda, hládiní-šakti, je jako máslo. A prema je jako ghí. A prema se rovněž projevuje různými způsoby, které uspokojují Krišnu. Šánta, dásja, sakhja, vátsalja a mádhurja.

Když se Šrímatí Rádhika rozhněvala, ‚maan‘ znamená hněv, tehdy Potěšila Krišnu v šánta-rase. V šánta-rase neexistuje služebnická nálada. Pouze ništha, stálost, jedna vlastnost. Stálost je u Iṣṭa-deva. Šánta znamená ništha u Iṣṭa-deva. V šánta-rase je přítomna služebnická nálada.

Člověk může porozumět hari-katě dle jeho či její způsobilosti a předpokladů. Třebaže to lidé obecně nemohou pochopit, i přesto Gurudev přednáší. Tím, že člověk znovu a znovu poslouchá, postupně na to přijde. Tak jako se dítě učí chodit. Spadne a znovu se samo zvedne, a zkouší to opět a znovu. A nakonec dokáže běhat. Podobně, jednoho dne mozek zafunguje. Není jiná možnost než naslouchat.

Šrímatí Rádhika je Krišnovou energií blaženosti. Jádrem hládiní je prema, božská láska. V této premě, Boží lásce, Šrímatí Rádhika těší Krišnu rozmanitými způsoby – šánta, dásja, sakhja, vástalja a mádhurja. Šrímatí Rádhika obveseluje Krišnu v šánta-rase, neutrální postoj, pomocí Svého maan, hněvu. Ten je také pro Krišnovo potěšení. Šrímatí Rádhika se rozhněvala pro zábavu Krišny. Jako je to se všemi činnostmi Šrímatí Rádhiky, všechny jsou výhradně pro uspokojení Krišny.

Bhakti znamená, že všechny činnosti by měl být výlučně pro potěšení Krišny. Člověk musí spát pro radost Gurua a Krišny. Když spí dobře, bude dávat pozor při hodině. Takže si před tím, než půjdete na hodinu, pořádně odpočiňte. A během hodiny by oči měly zůstat otevřené a člověk by měl dávat pozor. Proto je spánek pro potěšení Gurua a Krišny. To platí stejně pro výživu, abychom dodali živiny našemu tělu, aby fungovalo pro Gurua a Krišnu. Vše je pro uspokojení Krišny. Gurua a Krišny. Činnosti gopíí jsou pouze a výhradně pro radost Krišny. Krásně se oblékají a mají upravené účesy pouze, aby udělaly Krišnovi radost. Když má někdo rozcuchané vlasy nebo když vypadají jako plameny ohně, pak si Krišna bude myslet, že je to démon. Pútana přišla. Touží-li někdo být před Krišnou, musí být upravený. Ne jako plameny ohně. Naneste si nádherný tilak a pěkně se oblečte pro radost Krišny.

Ve Šrí Čaitanja-čaritámritě Šríla Krišnadás Kavirádž Gosvámí velice zřetelně objasňuje, že gopíe konají všechno jen pro Krišnovu rozkoš. Šrímatí Rádhika se rozhněvala (maan – hněv) pouze, aby uspokojila Krišnu, Govindu. Během této doby je přítomna šánta-rasa. Neexistuje jiná nálada. Jen jedna vlastnost šánta-rasy, stálost. „On je Mým srdcem a duší, láskou.“ To je šánta-rasa. Žádný služebnický vztah. V dásja-rase, služebnickém vztahu, jsou dvě kvality. Jsou jimi služebnická nálada, seva, a pevnost - stálost, ništha. V sakhja jsou tři typické vlastnosti. Ništha, dásja a přátelský vztah (sakhja). Zatímco ve vátsalja jsou čtyři kvality- ništha, dásja, sakhja a rodičovský vztah (vátsalja). A mádhurja, milenecký vztah, má pět vlastností – ništha, sakhja, dásja, vátsalja a milenecká nálada (mádhurja). Vztah mezi milencem a milovanou. Pouze, když někdo slouží Krišna seva, může sloužit v milenecké náladě. Není možné sloužit Pánu Rámačandrovi v mádhurji. Nikdo nemůže uctívat Pána Rámačandru jako svého milovaného. Člověk nemůže říct: „Pán Rámačandra je můj manžel“ nebo „Pán Rámačandra je můj drahý“. Rámačandra přijímá pouze jednu ženu, Situ. A neexistují žádní milí a milé. Avšak tímto způsobem lze sloužit Krišnovi: „Krišna je můj manžel“ či „Krišna je můj milovaný“. Šrímatí Rádhika slouží Krišnovi všemi pěti rasami – šánta, dásja, sakhja, vátsalja a mádhurja. Obzvlášť s mileneckou náladou. Není možno sloužit Pánu Rámačandrovi v milenecké náladě. Gopíe slouží Krišnovi v jejich základní náladě, v milenecké náladě, parakíjá-bháva.

hlādinīra sāra aṁśa, tāra 'prema' nāma

ānanda-cinmaya-rasa premera ākhyāna

„Nejpodstatnější součástí této energie blaženosti je láska k Bohu [prema]. Pročež, objasnění lásky k Bohu je rovněž duchovní zábavou plnou nesmírného štěstí.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.159)

Všechny druhy ras jsou v srdci Šrímatí Rádhiky, a Šrímatí Rádhika slouží Krišnovi mnoha různými způsoby. Pak rovněž znovu prema, když se víc zahustí, říká se tomu mahábháva.

premera parama-sāra 'mahābhāva' jāni

sei mahābhāva-rūpā rādhā-ṭhākurāṇī

„Neodmyslitelná část lásky k Bohu se nazývá mahābhāva, transcendentální opojení, a toto blaho představuje Śrīmatī Rādhārāṇī.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.8.160)

Podstatou mahábhávy je božská láska. Jádrem mahábhávy je zosobnění Šrímatí Rádhiky. Příklad, mohou být různé typy sladkostí vyrobené z cukru, třeba lev, tygr, kráva, ale toto všechno je pouhý cukr. Ať je to v jakémkoli tvaru, je to jen cukr.

Ať je to jakákoli podoba, ty všechny jsou sladkosti, protože všechny jsou jenom cukr. A proto různé gopíe jsou vlastně ztělesněním mahábhávy, mahábháva svarūpini. Jejich ruce, nohy, i vlasy, všechno je stvořeno z mahábhávy, mahábháva svarūpini. Ve skutečnosti Se Šrímatí Rádhika expanduje do mnoha různých podob gopíí. Šrímatí Rádhika přemýslí: „Jak potěším Krišnu?“ Její rozmanité nálady tedy projevily různé podoby gopíí.

ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhis tābhir ya eva nija-rūpatayā kalābhiḥ goloka eva nivasaty akhilātma-bhūto govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

„Šrí Govinda, Jenž je všeprostupující a Jenž žije v srdcích všech, sídlí ve Svém Góloka-dhámu spolu se Šrí Rádhou, Jež je zosobněním Jeho energie blaženosti, a je protějškem Jeho vlastní duchovní podoby. Ona je ztělesněním posvátné rasy, a je odbornicí ve čtyřiašedesáti dovednostech. Jsou rovněž doprovázeni sakhíemi, jenž jsou expanzemi transcendentálního těla Šrí Rádhy, a jenž jsou naplněny blaženou, duchovní rasou. Uctívám tuto původní osobnost, Šrí Govindu.“

(Brahma-saṁhitā, 5.37 & ČČ, Mádhja-lílá 3.8.163 )

Šrímatí Rádhika projevila mnoho podob. Její forma Lality se nazývá Lalitá-deví. Lalitá sakhí těší Krišnu. Šrímatí Rádhika jednu ze Svých podob zhmotnila jako Lalitu deví. Ztvárnila Svou jedinečnou podobu zvanou Višakhá. Rúpa Maňdžarí je Samotná Šrímatí Rádhika ve výjimečné podobě.

priya-svarūpe dayita-svarūpe

prema-svarūpe sahajābhirūpe

nijānurūpe prabhur eka-rūpe

tatāna rūpe svavilāsa-rūpe

„Vskutku, Śrīla Rūpa Gosvāmī, jehož drahým přítelem byl Svarūpa Dāmodara, byl přesnou kopií Śrī Caitanya Mahāprabhu, a byl Pánovi velmi velmi drahý. Jelikož byl Rūpa Gosvāmī zosobněním extatické lásky Śrī Caitanyi Mahāprabhua, byl přirozeně velice spanilý. Velmi obezřetně dodržoval zásady vyslovené Pánem, a byl způsobilý patřičně objasnit zábavy Pána Kṛṣṇy. Śrī Caitanya Mahāprabhu expandoval Svou milost na Śrīlu Rūpu Gosvāmīho, jen aby mohl sloužit psaním posvátné literatury.“

(ČČ, Mádhja-lílá 3.19.121)

Rozmanitá cítění, ta samá Šrímatí Rádhika projevila různé podoby gopíí, sahkíí, pro výhradní potěšení Krišny. Proto šástra oznamuje:

ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhis tābhir ya eva nija-rūpatayā kalābhiḥ goloka eva nivasaty akhilātma-bhūto govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

„Šrí Govinda, Jenž je všeprostupující a Jenž žije v srdcích všech, sídlí ve Svém Góloka-dhámu spolu se Šrí Rádhou, Jež je zosobněním Jeho energie blaženosti, a je protějškem Jeho vlastní duchovní podoby. Ona je ztělesněním posvátné rasy, a je odbornicí ve čtyřiašedesáti dovednostech. Jsou rovněž doprovázeni sakhíemi, jenž jsou expanzemi transcendentálního těla Šrí Rádhy, a jenž jsou naplněny blaženou, duchovní rasou. Uctívám tuto původní osobnost, Šrí Govindu.“

(Brahma-saṁhitā, 5.37 & ČČ, Mádhja-lílá 3.8.163 )

Govinda, Bhagaván, je velký mistr ve všech dovednostech. Je odborník zejména v užívání si šedesáti čtyř druhů schopností. Proto Ho Šrímatí Rádhika těší v různých podobách. Krišna je rasik-širomani a Šrímatí Rádhika je rasikaa-širomani. Rasik-širomani, korunovační klenoty všech ras, poněvadž prema přichází dvěma způsoby, rasik a rasikaa. Člověk dokáže porozumět a vychutnávat si zábavu, rasu, když má o rasách poznání. Avšak nemáte-li poznání žádné, tak i když o tom mluvím, nedokážete to pochopit. Je to jako hrát na flétnu před buvolem, bude raději jen přežvykovat trávu. Je potřeba poznání o rase, zábavách. Když tedy hovořím, budete moci porozumět. Například, existují různé stupnice pro hru na harmonium. Neznáte-li stupnice, pak není možné, abyste na to hráli podle nápěvu, který broukám. Zatímco když to umíte, budete moci patřičně hrát. Podobně existuje mnoho různých technik hry na mridangu, kartály, ty popěvky vyvstanou ve vašem srdci, vnuknuté samhit (melodie), samhit znamená líbezné melodie. To je raga, znamená rasa. Srdce, povzbuzeno mnoha druhy zábav, je omámeno zvukovou vibrací. Při tom člověk není schopen mluvit a tělo se začíná třást. Poté rovněž zapomene na tělo a myslí si: „Nejsem toto tělo, jsem duše, jak nádherná je tato duchovní podoba“ a utápí se ve vlnách zvukové vibrace. Je to jako plavat v duchovním světě, ve vlnách božské lásky. Člověk zapomene na toto fyzické tělo: „Jsem muž“, „Jsem žena“, „Jsem Rus“. Tehdy jediná myšlenka bude: „Ó! Jak krásná je tato podoba.“ Nyní se považujete za Rusa, ale to je hmotné tělo. Tato hmota je jako taška z umělé hmoty naplněná nežádoucími věcmi jako hněv, chtíč – hloupé nesmysly. Toto je umělohmotné tělo. Ponoříte se do božské lásky, do transcendentálního světa, pak zapomenete na toto tělo z plastu. A budete si vychutnávat úžas, kde jste. Jste duše, aprákrita čid-átma.

Krišna je znalcem všech typů dovedností, zejména šedesáti čtyř schopností. Podobně Šrímatí Rádhika je také velká odbornice v těchto šestašedesáti znalostech. Proto Může Krišnovi poskytovat blaho.

Vrána k vráně sedá. Příklad, profesionálové se přátelí s profesionály. Šílenec se kamarádí s jemu podobným. Je neslučitelné, aby se hlupák přátelil s inteligentní osobou a podobně. Nicméně Guru a Krišna jsou velice milostiví. Taková je povaha Gurua a Krišny. Poskytují svou společnost každému, dokonce i hloupému. Tak je to uspořádáno. Jak se jinak hloupý stane rozumným? Důvod je ten, že Guru a Krišna poskytují své spojení díky jejich štědrosti a velkorysosti. Guru a Vaišnavové rozumí, že populace celkově je naprosto hloupá, neznají smysl cíle života a odmítají to poslouchat. Přesto, Guru a Vaišnavové jim i tak poskytují spojení se sangou. Tak, jako když se prubířský kámen dotkne železa, přemění se na zlato. Tento kámen udělá z železa zlato, avšak nikdy nepřemění zlato na železo. Stejně tak Guru a Vaišnavové poskytují svou společnosti tím, že změní hlupáka na gurua a Vaišnavu. Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákurapada to objasnil: „Guru nevytváří žáky. Guru utváří guruy.“ To je šlechetnost a štědrost Gurua a Krišny. Z toho důvodu poskytují svou společnost. Stále dalším a dalším poslechem jejich hari-kathá, se váš život jednoho dne stane úspěšným. Oni ví, že tomu nedokážete porozumět a že to vaše mysl nepřijímá. Díky své velkodušnosti a štědrosti, vás opakovaně tlačí k tomu, abyste si vzali tento všelék.

vairágja-jug-bhakti-rasa-prajatnai

rapájajan mám anabhípsum andham

kripámbudhir jah para-duhkha-duhkhí

sanátanam tam prabhum ášrajámi

„Nebyl jsem ochoten vypít nektar oddané služby, obdařené odříkáním, avšak Sanātana Gosvāmī mne svou bezpříčinnou milostí přiměl jej vypít, třebaže jsem tak jinak nedokázal učinit. Pročež on je oceánem milosti. Má veliký soucit s pokleslými dušemi, jako jsem já, a tudíž je to má povinnost složit své uctivé poklony k jeho lotosovým chodidlům.“

(Šrí Viláp-kusumáňdžali, verš 6 od Raghunátha Dáse Goswámípada)

Šríla Raghunáth dás Gosvámí oslavoval Šrílu Sanátana Gosvámípada tím, že velmi pokorně složil své poklony k jeho lotosovým chodidlům: „Ó, jak milostivý je Sanátan Gosvámípad. Nechtěl jsem si vychutnávat svrchované zábavy na Góloce Vrindavanu, avšak Sanátan Gosvámípad mne silou nasytil těmito sladkými zábavami.“

Šrí Čaitanja Maháprabhu předal Svá líbezná učení Šrílovi Rūpovi Gosvámípadovi, poněvadž Rūpa Gosvamipad je k tomu způsobilý. Maháprabhu pravil: „Uvědomil jsem si, že Rūpa je kvalifikovaný, proto Bych měl předat všechno bohatství Svého srdce Rūpovi.“ Čaitanja Maháprabhu rovněž požádal všechny Své oddané, Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu, Rāye Rāmānandu, Svarūpu Dámodara a další na shromáždění, aby požehnali Rūpovi Gosvamímu. Stejně jako matka dává své mateřské mléko, tak také krmí své dítě kravským mlékem. Matka není spokojena pouze se svým mateřským mlékem. Myslí si, že její mateřské mléko samotné pro dítě nestačí. Je tedy šťastnější, když je doplněné také kravským mlékem. Matka cítí tolik vátsalji, mateřský vztah ke svému dítěti. Není šťastna a spokojena s pouhým kojením. Matka Jašodá dojí kravky, vyrábí z toho jogurt, pak stlouká máslo. Tedy Matka Jašodá osobně a s láskou připravuje mnoho druhů mléčných výrobků pro potěšení Krišny, Krišna-seva.

Stejně tak Pán Čaitanja Maháprabhu chová tolik lásky a náklonnosti k Rūpovi Gosvámípadovi. Dal mu všechna Svá požehnání. Předal všechen poklad ve Svém srdci Rūpovi Gosvámípadovi. A zároveň Požádal všechny Vaišnavy: „Hej! Svarūpo Dámodare. Hej! Rāyo Rāmānando. Hej! Sārvabhaumo Bhaṭṭācāryo a vy všichni, dejte požehnání Rūpovi.“ Stále více. Tolik rodičovského cítění, vátsalja-bháva, k Rūpovi Gosvámípadovi.

Podobně Šrímatí Rádhika obveseluje Krišnu v každém směru. Přesto stále Není spokojena. Uvažuje: „Musím zhmotnit mnoho podob, potom mohu potěšit Krišnu.“ To je smyslem lásky. Láska znamená, že dáváte všechno tomu, koho milujete, ale stejně nejste spokojeni, a pořád chcete dávat víc a víc. Láska znamená, že vše je obětováno, avšak stále to není uspokojivé. Neustále chcete dát víc. Jak dávat víc? Proto Šrímatí Rádhika manifestovala spoustu podob jako Lalitā, Viśākhā, Rūpa Mañjarī, mnoho dalších různých podob, aby uspokojila Krišnu. Šrímatí Rádhika dokáže splnit veškerá přání Krišny, ale bez mnoha společnic Nebude šťastný. Z toho důvodu Šrímatí Rádhika projevila mnoho různých spodobnění, Lalitu, Viśākhu, Rūpu Mañjarī, Rati Mañjarī. Ve skutečnosti se všechny gopíe od Šrímatí Rádhiky neliší. Snažte se pochopit tuto Rádhá-tattvu o tom, kdo Šrímatí Rádhika je. Je energií blaženosti Krišny, ánanda-šakti, kterýmkoli příjemným způsobem pouze pro uspokojení Krišny. Pro pochopení, všechno to začíná od ādau śraddhā tataḥ sādhu-saṅgo, bhajana-kriyā, 'nartha-nivṛttiḥ, niṣṭhā, ruci, asakti, bhāva, prema. Pak se vyvíjí prema – sneha, maan, praṇaya, rága, bhāva, mahā-bhāva, rūḍha, aniruddha, mohan, madan. Tato madanakija mahábháva je pouze ve Šrímatí Rádhice. Ale první krok je šráddha. Šráddha není obyčejná víra, nýbrž duchovní víra. Pokud alespoň trochu duchovní víry vstoupí do srdce, pak bude život úspěšným. V tomto životě se šráddha projeví. Šráddha znamená duchovní víra. V této chvíli máte laukika-šráddhu (materiální víra). Duchovní víry není tak snadné dosáhnout.

Jak víte, zda máte duchovní víru či nikoli? Když vás pokárám, snesete to? Když vás pokárám, pak zmizíte. To znamená, že nemáte žádnou duchovní víru. Až ji budete mít, tehdy za žádnou cenu nezanecháte gurua a nikdy se nevzdáte harinámu.

khanda khanda hai' deha yadi jaya prana

tabu ami vadane na chadi harinama

„I kdyby mé tělo bylo rozřezáno na kusy, nikdy se nezřeknu gurua a nikdy se nevzdám harinámu.“ Jednoduše řečeno, říká se tomu mentalita „konej či zemři“. A s velice pevnou vírou – „V tomto životě budu vykonávat bhadžan a sádhanu.“ Hládiní-šakti. Nikdy neopusťte gurua a nikdy se nevzdejte harinámu.

(Čaitanja Bhagavat 16.94)

HARÉ KRIŠNA HARÉ KRIŠNA KRIŠNA KRIŠNA HARÉ HARÉ / HARÉ RÁMA HARÉ RÁMA RÁMA RÁMA HARÉ HARÉ

Proto vyjadřujte náležitou úctu Vaišnavům. Nikdy nepomlouvejte Vaišnavy. Buďte vždy velmi tiší a pokorní. Tṛṇād api sunīcena (část verše z ČČ Ádi 17.31) – „Každý je Vaišnavou, já nejsem Vaišnavou.“ Nazývá se to pokora, dainja, a takové je učení Pána Čaitanji Maháprabhua. Vždy si myslete: „Všichni jsou vznešení Vaišnavové, já jsem ten spodní Vaišnava.“ Kdokoli se domnívá, že: „Já jsem povýšený Vaišnava, a ostatní jsou ti nižší Vaišnavové,“ tací jsou jen hloupý nesmysl. To znamená, že nejsou ve skupině oddaných. Vždy si pamatujte, že ti, kteří si myslí: „Já jsem vysoký a oni jsou nízcí,“ takoví lidé nemají mnoho vlastností Vaišnavů. Bhaktivinód Thákur zpívá: kabe ha'be bolo se-dina āmār (āmār), aparādha ghuci', śuddha nāme ruci – „Kdy přijde ten den, kdy se zřeknu všech druhů přestupků, aparádh, a budu opěvovat svatá jména?“.

Píseň Kabe ha'be bolo od Šríly Bhaktivinóda Thákura je následující:

kabe ha'be bolo se-dina āmār (āmār) aparādha ghuci', śuddha nāme ruci, kṛpā-bale ha'be hṛdaye sañcāra (1)

„Prosím, řekni mi, kdy bude ten den můj, kdy mé prohřešky skončí a chuť po ryzím svatém jménu naplní mé srdce Tvou milostí?“

tṛṇādhika hīna, kabe nije māni', sahiṣṇutā-guṇa hṛdayete āni' sakale mānada, āpani amānī, ha'ye āsvādiba nāma-rasa-sāra (2)

„Kdy se budu považovat za nižšího než stéblo trávy, a kdy vlastnost, jakou je snášenlivost, vstoupí do mého srdce? Až budu prokazovat úctu všem ostatním a nebudu usilovat o svou slávu, tehdy okusím šrí-náma-rasu, nektar svatého jména.

dhana jana āra, kavitā-sundarī, baliba nā cāhi deha-sukha-karī janme-janme dāo, ohe gaurahari! ahaitukī bhakti caraṇe tomāra (3)

„Jmění, následovníci, krásné ženy, jak jsou popisovány pozemskou poezií – netoužím po takových tělesných potěšeních. Ó Gaurahari, prosím, dej mi bezpříčinnou oddanost Tvým lotosovým chodidlům zrození za zrozením.“

(kabe) karite śrī-kṛṣṇa-nāma uccāraṇa, pulakita deha gadgada vacana vaivarṇya-vepathu ha'be sańghaṭana, nirantara netre va'be aśru-dhāra (4)

„Kdy bude mé tělo, zatímco budu pronášet šrí krišna-náma, rozechvělé v extatické blaženosti s vlasy vstávajícími na hlavě, má slova se budou zalykat dojetím, zblednu a začnu se chvět, a proudy slz mi budou nepřetržitě téci z očí?“

kabe navadvīpe, suradhunī-taṭe, gaura-nityānanda bali' niṣkapaṭe nāciyā gāiyā, berāiba chuṭe, bātulera prāya chāriyā vicāra (5)

„Kdy budu v Navadvípu pobíhat na březích Gangy, nefalšovaně vykřikujíc: „Ó Gauro! Ó Nitjánando!“, a tancovat a zpívat jako šílenec, nevědomý si vnějšího světa?“

kabe nityānanda, more kari 'dayā, chārāibe mora viṣayera māyā diyā more nija-caraṇera chāyā, nāmera hāṭete dibe adhikāra (6)

„Kdy ke mně bude Nitjánanda Prabhu milostiv a osvobodí mne z pasti v podobě smyslového uspokojování? Kdy mi Poskytne stín Svých lotosových chodidel a Dovolí mi vstoupit na tržiště svatého jména?“

kiniba, luṭiba, hari-nāma-rasa, nāma-rase māti' hoibo vivaśa rasera rasika-caraṇa paraśa, kariyā majiba rase anibāra (7)

„Koupím a uloupím nektar jména Hariho a tím, že budu do hloubky opojen touto náma-rasou, budu omráčen. Dotknutím se chodidel těch velkých duší, které mohou vychutnávat tuto rasu, se budu neustále utápět ve sladkém nektaru svatého jména.“

kabe jībe dayā, haibe udaya, nija-sukha bhuli' sudīna-hṛdaya bhakativinoda, kariyā vinaya, śrī-ājñā-ṭahala karibe pracāra (8)

„Kdy se ve mně probudí soucit ke všem pokleslým duším? Kdy tento Bhaktivinód, zapomínajíc na své vlastní štěstí, s mírným a něžným srdcem započne rozšiřovat se skromnou prosbou posvátné nařízení Šrí Čaitanji Maháprabhua?“

Kabe ha'be bolo se-dina āmār, tṛṇādhika hīna, kabe nije māni', „Kdy se budu považovat za velmi pokleslého a bezvýznamného jako je stéblo trávy?“ Tṛṇādhika hīna, kabe nije māni', sahiṣṇutā-guṇa hṛdayete āni', vždy uvažujte že: „Jsme velice pokleslý, všichni jsou výš.“ Ti, kteří si myslí, že jsou výše než guru a ostatní, jsou níž než guru. To znamená, že jsou hloupý nesmysl. Znamená to, že nejsou v línii Pána Čaitanji Maháprabhua. Jsou jen hloupý nesmysl. Zapomeňte na ně. Co učil Pán Čaitanja Maháprabhu?

tṛṇād api su-nīcena

taror iva sahiṣṇunā

amāninā māna-dena

kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

„Ten, jenž se považuje za nižšího než tráva, jenž je snášenlivější než strom, a jenž neočekává úctu pro sebe, přesto je neustále připraven ctít druhé, velmi snadno může opěvovat svaté jméno Pána.“

(ČČ, Ádi-lílá 17.31)

Buďte vždycky pokorní – „Oni jsou výš, já jsem nižší.“ Tṛṇādhika hīna, kabe nije māni', sahiṣṇutā-guṇa hṛdayete āni' – Bhaktivinód Thákur pravil: „ Když nadejde ten den, kdy se budu domnívat, že jsem velmi bezvýznamný jako stvol trávy?“, sakale mānada, āpani amānī: „Kdy budu ctít všechny živé bytosti?“ Jdete-li v línii Pána Čaitanji Maháprabhua, pak se dostaví šráddha. Tato šráddha je prvním zlomkem mahábhávy. Tudíž procházíme následujícím procesem šráddhy: sádhu-sanga, bhadžana-krija, anártha nivritti, ništha, ruči, ašakti, bháva, prema, sneha, maana, rága, anuraga, bháva, mahábháva, rúdha, adiruddha, mohan, madan.

Šráddha je první částí mahábhávy. Jak je uvedeno v Rádhá-tattvě, Šrímatí Rádhika je ztělesněním mahábhávy. Krišnadás Kavirádž Gosvámí to předložil následovně.

premera parama-sāra ‘mahābhāva’ jāni sei mahābhāva-rūpā rādhā-ṭhākurāṇī

„Podstatná část lásky k Bohu se nazývá mahābhāva neboli transcendentální extáze, a tu představuje Śrīmatī Rādhārāṇī.“

(ČČ Madhja-lílá 8.160)

sei mahābhāva haya 'cintāmaṇi-sāra'

kṛṣṇa-vāñchā pūrṇa kare ei kārya tāṅra

„Tato svrchovaná extáze Śrīmatī Rādhārāṇī je podstatou duchovního života. Její jedinou starostí je plnit všechny Kṛṣṇovy touhy.“

(ČČ Madhya-lílá 8.164)

mahābhāva-cintāmaṇi' rādhāra svarūpa

lalitādi sakhī--tāṅra kāya-vyūha-rūpa

„Śrīmatī Rādhārāṇī je prvotřídní duchovní drahokam a ostatní gopīe, jako Lalitā, Viśākhā a tak dále, jsou expanzemi Jejího duchovního tĕla.“

(ČČ, Madhya-lílá 8.165)

Toto je moc pěkný výklad o rádhá-tattvě. Premera svarúpa bháva preme param sar, podstata premy se nazývá mahábháva, základem mahábhávy je Šrímatí Rádhika. A sei mahábháva haja čintámani sára, to se nazývá mahábháva, to je Šrímatí Rádhika.

Kṛṣṇa-vāñchā pūrṇa kare ei kārya tāṅra, povinností Šrímatí Rádhiky je vyplnit všechna Krišnova přání, výhradně pro Jeho potěšení. Šrímatí Rádhika uvažuje: „Mohu splnit mnoho tužeb Krišny, avšak bez mnoha společnic Nebude uspokojen.“ Proto Se Šrímatí Rádhika expandovala do mnoha podob, jako jsou Lalitá, Višákhá, Rúpa Maňdžarí, Rati Maňdžarí, a všechny ostatní.

Lalitādi sakhī--tāṅra kāya-vyūha-rūpa, Lalitá, Višákhá, všechny gopíe se ve skutečnosti neliší od Šrímatí Rádhiky. Lalitá deví, Višákhá, Rúpa a Rati Maňdžaríe, jak naplňují Krišnovy touhy? Krišna je jeden a energie je rovněž jedna. Šakti a šaktiman. Jedna šakti. Krišna je jeden, to znamená, že šakti je také jedna. Tato energie je Šrímatí Rádhika. Śakti-śaktimatayor abheda (generátor a energie se od sebe neliší), Šakti a šaktimán vždy zůstávají pospolu, nejdou od sebe oddělit. Tak jako oheň. Oheň a žár existují zároveň. Stejně tak Šrímatí Rádhika vždy zůstává s Krišnou. Jsou nerozluční. Dva způsoby, mūrta a amūrta, projevený a neprojevený. Je to popsáno v Upanišádách, Śakti-śaktimatayor abheda – neexistuje rozdíl mezi šakti a šaktimán. Šaktimán je neustále se Svou šakti. My také máme sílu. Tedy chodíme. Díváme se, takže přítomna šakti (schopnost vidění), díky které vidíte. Slyšíte, šravana-šakti, máte tu sílu. Dhan-šakti znamená schopnost čichu. Pomocí dhan-šakti dokážeme rozeznat, když vychází příjemná vůně a zápach. Šakti je neustále přítomna, někdy je projevena, někdy neprojevena.

Podobně, Krišnovou šakti je Šrímatí Rádhika, antaranga-šakti. Pomocí této šakti Krišna provádí všechny Své líly. Další Krišnovou šakti je icchā-śakti, energie vůle. Když je icchā-śakti vytvořena, tehdy lílá-šakti uspořádá lílu, zábavy. Vy zde sedíte. Když se objeví touha vstát, postavíte se. Sedíte tu. Pak si pomyslíte: „Postavím se.“ Touha vstát. Energie vůle (tužeb), icchā-śakti. Mnoho výborného prasádam je před vámi. Tehdy rovněž zatoužíte: „Dám si prasádam.“ A když máte hlad, pak je touha, ale když hlad nemáte, potom není potřeba jíst. Energie tužeb se tedy nazývá icchā-śakti. Když Krišnova icchā-śakti zatouží, Jógamája zorganizuje všelijaké líly. Krišna toto objasnil v Upanišádě: eko ’ham bahu šjám (Čhándogja šruti 6.2.1): „Jsem jeden, avšak když Uvažuji, Toužím, pak projevím mnoho podob a mnoho líl pomocí působení Své energie vůle.“ Šrímatí Rádhika tedy ví: „Mohu potěšit a vyplnit všechna přání Krišny.“ Šrímatí Rádhika ví: „Ó, Krišna není šťasten bez mnoha mnoha společnic.“ Čaitanja-čaritámrita (1.4.80) prohlašuje: bahu kāntā vinā nahe rasera ullāsa, bez mnoha společnic není v rase takové veselí. Z toho důvodu Šrímatí Rádhika zhmotnila mnoho podob gopíí, jako jsou Lalitá, Višákhá, Rúpa Maňdžárí, Rati Maňdžárí a mnoho dalších.

Bolo Rádhárání kí Jay!

** Tuto kathá přepsala Govinda Priya didi (LT) a vše je její zásluhou. Opravil Janardan das (UK). Udělali jsme to za našeho nejlepšího vědomí a schopností. Prosím přijměte naše omluvy za jakékoli chyby a nedostatky. Přijímám plnou zodpovědnost za všechny chyby v tomto dokumentu. Váš služebník. Janardan das

Jaya Gurudev!

(Přeloženo z JayGurudev.org)


Nedávné příspěvky
bottom of page